Od vědeckého poznávání komunistické budoucnosti k Prognostickému ústavu
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce se Deník N v sérii článků věnuje Prognostickému ústavu – instituci, jejíž tehdejší role je opředená řadou mýtů. Mluvili jsme s přímými aktéry a prostudovali také dosud málo známé dokumenty Prognostického ústavu v Archivu Akademie věd ČR. Popisujeme vznik, fungování i zánik ústavu, jeho dědictví v polistopadové politice i konspirační teorie s ním spojené. V druhém dílu se věnujeme širším okolnostem vzniku ústavu a osobě Valtra Komárka.
V archivu Prognostického ústavu se nachází dokument datovaný devatenáctým březnem 1984. Nese záhlaví Zřizovací listina a oznamuje, že prezidium Československé akademie věd zřídilo k 1. únoru instituci s názvem Kabinet prognóz.
Jak se instituce s tak „futuristickým“ názvem ocitla v Československu reálného socialismu? Znalost kontextu ukáže, že docela logicky. 60. a 70. léta byla na celém světě obdobím, kdy společenské vědy, ale i korporace a státní instituce objevovaly kouzlo předpovědí vývoje společnosti. U základů institucionálního výzkumu „budoucnosti“ byla americká společnost RAND, která byla založena americkým letectvem a sloužila ke strategickému plánování v éře studené války. Úvahy o taktice a možných následcích případné termonukleární války zaměstnávaly celé týmy tehdejších futurologů. Zároveň se však rozvíjela i humanistická futurologie, která zdůrazňovala globalizující se povahu civilizace a hledala spíše společné zájmy obyvatel planety.
Socialistické země s plánovaným hospodářstvím měly hospodářské prognózy takříkajíc v „popisu práce“ a vize komunistické budoucnosti v genech. Již v 60. letech zde vznikaly mezioborové týmy řešící blížící se společensko-průmyslové změny a reagující na probíhající diskusi ve světě.
Svět na rozcestí
Západní země byly také zvědavé, jak lze skloubit marxismus s futurologií, a tak když
