Deník N

Ne kapitalismus, raději něco mezi. Průzkumy z roku 1989 odhalují, jak lidé vnímali revoluci

Foto: Jaroslav Krejčí
Foto: Jaroslav Krejčí

Konec roku 1989 byl bouřlivým obdobím i pro sociology. Snažili se zachytit, co se dělo ve společnosti i v hlavách Čechů a Slováků. Jejich unikátní zjištění například ukazují, že se veřejnost kapitalismu i privatizace obávala a nebyla si zcela jistá, čemu věřit.

Janu Herzmannovi bylo v závěru roku 1989, stejně jako mnoha dalším, jasné, že se něco děje. Jeho přítel z Lipska mu v pátek 17. listopadu během návštěvy vyprávěl o událostech za hranicemi, zprávy o hektickém aktuálním dění se šířily i z Prahy.

Když se tedy v pondělí sešel s kolegy v Ústavu pro výzkum veřejného mínění při Federálním statistickém úřadu, kde pracoval, rozhodli se udělat to, co v takové situaci skupina sociologů může – sérii průzkumů, které by zachytily, co se vlastně v československé společnosti děje.

„Viděli jsme, že režimy v okolních zemích se rozpadají, a předpokládali jsme, že dojde k velké společenské změně i v Československu, což se nakonec potvrdilo. Připadalo nám jakousi odbornou povinností ten proces mapovat,“ vypráví expert na průzkumy.

Odborníci pod Herzmannovým vedením pohotově zmobilizovali síť respondentů, kterou ústav využíval po celém Československu a jejíž složení odpovídalo celkové populaci, a ptali se jich opakovaně od konce listopadu až do Vánoc.

Celá věc měla jeden háček. Sociologové

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

30 let od pádu komunismu

V tomto okamžiku nejčtenější