Deník N

První sovětský rozhovor s Havlem a interview s Klausem hozené do koše: sovětští zpravodajové vzpomínají na rok 1989

Sovětští novináři viděli v roce 1989 Československo jako zemi s plnými obchody, ve kterých se ale nesmí o politice mluvit nahlas. Foto: Alexandr Kuranov, 1989
Sovětští novináři viděli v roce 1989 Československo jako zemi s plnými obchody, ve kterých se ale nesmí o politice mluvit nahlas. Foto: Alexandr Kuranov, 1989

Zatímco v Rusku už skoro pět let zuřila perestrojka, v socialistickém, tehdy ještě bratrském Československu nezuřilo nic. Jen komunistická vrchnost. Gorbačova a jeho reformy jí byl čert dlužen. Když tehdy přijel sovětský novinář k nám, nemohl pochopit, proč je v téhle zemi dostatku a blahobytu tolik strachu z glasnosti a revolučních změn. Jak vypadalo Československo 1989 očima sovětských reportérů?

Sašu Kuranova nejdříve poslali do Bratislavy. Natěšený, mladý, talentovaný novinář přijel do města poklidnějšího než sibiřská vesnice za zimního spánku. „Nebylo o čem psát,“ vzpomíná dnes s hrůzou v očích na nudu poloviny 80. let v Československu, které se novináři bojí víc než válek, revolucí a živelných pohrom.

Zpravodaj státní agentury APN Kuranov měl tehdy jedinečnou možnost psát i pro předvoj sovětské perestrojkové žurnalistiky, Litěraturnuju gazetu. A ta ho v době, kdy u nás paradoxně jména těch dvou mužů nesměla být vyslovována nahlas, požádala o rozhovor s Alexandrem Dubčekem a tenkrát ještě na východě neznámým Václavem Havlem.

„Dubček

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

17. listopad

30 let od pádu komunismu

V tomto okamžiku nejčtenější