Deník N

Z lidí rychle opadával strach, vzpomínají zahraniční novináři na revoluční dny roku 1989

„Havel uměl zahraničí vysvětlit, proč by se tam lidé měli o Československo zajímat,“ vzpomíná britská novinářka Alison Smaleová. Ta se později stala první a jedinou šéfredaktorkou deníku International Herald Tribune v Paříži. Foto: Jana Ciglerová, Deník N
„Havel uměl zahraničí vysvětlit, proč by se tam lidé měli o Československo zajímat,“ vzpomíná britská novinářka Alison Smaleová. Ta se později stala první a jedinou šéfredaktorkou deníku International Herald Tribune v Paříži. Foto: Jana Ciglerová, Deník N

Bývá to tak často. Ti vevnitř netuší, že se něco děje, zatímco ti, kteří to pozorují zvenku, mají jasno. Zahraniční novináři, kteří v listopadu 1989 psali o střední Evropě, věděli dřív než Čechoslováci, že to, co se u nich v zemi děje, má potenciál být opravdu velké. Každému z nich to došlo v jinou chvíli.

O tom, co se tehdy v Československu dělo a jak to viděli, si spolu povídali v Knihovně Václava Havla.

„Trvalo mi chvíli, než jsem si srovnala, co se děje a jak přesně bychom se vůči tomu měli postavit. Můj šéf byl absolutně euforický, tady si otevřeme kancelář, tam si otevřeme kancelář,“ popisuje Alison Smaleová. Měla v agentuře Associated Press (AP) na starosti střední a východní Evropu. Psala o pádu Berlínské zdi i o sametové revoluci.

„Zkušený zpravodaj mi ale řekl, že za půl roku mě tahle země bude zajímat asi jako

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

17. listopad

30 let od pádu komunismu

V tomto okamžiku nejčtenější