Ve volbách nerozhoduje to, co se děje. Ale co si lidé myslí, že se děje, říká rakouský ekonom
Pokud získají zaměstnanci dojem, že jejich pracovní problémy způsobili imigranti, může to ovlivnit výsledky voleb, upozorňuje rakouský profesor ekonomie Josef Zweimüller, který na toto téma v listopadu přednášel na pražském institutu CERGE-EI. Dlouhodobě se věnuje vztahu mezi migrací, pracovním trhem a podporou populistů. Zvláště nízkokvalifikovaní pracovníci mohou uprchlíkům dávat za vinu, že jejich mzdy rostou pomaleji než v jiných odvětvích, říká v rozhovoru pro Deník N.
Souvisí všeobecný růst populistických stran s ekonomickou nerovností?
Obecně platí, že pokud se ve společnosti rozevírají nůžky, roste nejistota části obyvatel. A na volební chování a preference voličů to má podle mě určitě vliv. Nerovnost je samozřejmě jen jedním z faktorů, dále je třeba vzít v potaz i nezaměstnanost. Toto je ale jen částečné vysvětlení.
Co dalšího ještě podle vás hraje roli?
Stačí si uvědomit, kolik pozornosti věnují různí pravicoví populisté imigraci. Pozorujeme, že extrémní pravicové strany volí obyvatelé spíše v zemích, které s ní mají zkušenost. I když v mnoha případech ten nárůst nemusí být nijak přehnaně velký.
Že jsem se ptala na vliv ekonomiky, má svůj důvod. Česku se v posledních letech dařilo, rostou mzdy, nezaměstnanost je rekordně nízká. Podpora populistických stran ale stejně roste.
To se hodně podobá situaci ve Švýcarsku, kde teď pracuji. Nezaměstnanost je zde také relativně nízká, přesto je protiuprchlická nálada poměrně napjatá. Pravděpodobně více než v řadě dalších zemí, které mají na rozdíl od nás různé hospodářské problémy. To ukazuje, že nezáleží jen na ekonomice. Roli může hrát i to, jak je
