Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Je mi to velmi, velmi líto.“ Příběh prognostického článku, který v roce 1984 nesměl vyjít

Český ekonom Karel Dyba a rakouský časopis Europäische Rundschau. Spolupráce, k níž v roce 1984 nedošlo. Zdroj: Archiv Akademie věd ČR
Český ekonom Karel Dyba a rakouský časopis Europäische Rundschau. Spolupráce, k níž v roce 1984 nedošlo. Zdroj: Archiv Akademie věd ČR

U příležitosti třicátého výročí sametové revoluce se Deník N v sérii článků věnuje Prognostickému ústavu – instituci, jejíž role za minulého režimu je opředená řadou mýtů. Mluvili jsme s přímými aktéry a prostudovali také dosud málo známé dokumenty v Archivu Akademie věd ČR. Popisujeme vznik, fungování i zánik ústavu, jeho dědictví v polistopadové politice i konspirační teorie s ním spojené. Dnes na dokreslení přinášíme malý příběh, který jsme našli v archivu. Ukazuje, že navzdory relativní svobodě za zdmi prognosťáku panovala v roce 1984 stále tvrdá normalizace.

Je to jen drobná epizoda. Dva z jejích aktérů už jsou po smrti, zbývající dva si na ni nepamatují. Není divu, podobné věci se v 80. letech odehrávaly denně. I v Prognostickém ústavu, který měl jinak pověst ostrůvku liberálního smýšlení. I tady měla svoboda své pečlivě střežené hranice.

A o nich svědčí příběh, který se dochoval v zatuchlých krabicích v libeňském Archivu Akademie věd.

Založení Kabinetu prognóz, jak se ústav původně jmenoval, neušlo pozornosti ani v zahraničí. Politici, analytici i novináři, kteří se zabývali střední Evropou, samozřejmě zaznamenali vznik pracoviště, kde se soustředili reformně orientovaní ekonomové.

Pár týdnů po založení prognosťáku, 16. dubna 1984, přišel na jeho adresu dopis z Vídně. Jeho autorem byl známý rakouský novinář a expert na střední Evropu Paul Lendvai. V Česku je známý hlavně jako

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

30 let od pádu komunismu

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější