Trumpova povolební kocovina: prohrané soudy, vzpurná manželka i přeřeky ve spáleném ráji

Ještě před volbami tvrdil, že používání soukromého e-mailu k vládním účelům je důvodem, proč by měla být jeho konkurentka Hillary Clintonová zavřena. „Do vězení s ní,“ bylo jedno z hesel, které účastníci jeho kampaní skandovali při zmínce bývalé ministryně zahraničních věcí. Tyto výzvy teď rázem utichly, když se ukázalo, že prezidentova dcera Ivanka dělala přesně to samé – místo aby ke komunikaci s vládními zaměstnanci používala bezpečnostně prověřenou, vládní e-mailovou schránku, psala jim ze soukromé pošty.

O pár hodin později odmítl potrestat Saúdskou Arábii za vraždu novináře Džamála Chášukdžího s tím, že o zabití na saúdském velvyslanectví korunní princ Mohamed bin Salmán „možná věděl, možná ne“. Prohlásil to navzdory nahrávce vraždy, kterou má americká tajná služba CIA k dispozici, a z níž vyplynulo, že během vraždy jeden z aktérů zmínil, aby o smrti novináře žijícího v USA informoval „svého šéfa,“ přičemž existují podezření, že tím šéfem je korunní princ.

Tím, že takto přešel vraždu amerického rezidenta Chášukdžího, Trump mohl nastolit precedens pro další podobné situace. To Trumpovi nemůžou odpustit dokonce ani republikánští politici, a to včetně těch, u nichž má obvykle hlasitou podporu. „Dívat se stranou, když jde o vraždu novináře, není v zájmu naší národní bezpečnosti,“ upozornil Trumpův přítel Lindsey Graham, který je senátorem za Jižní Karolínu.

Odmítnutím penalizace za brutální vraždu novináře Trump připomněl svá někdejší prohlášení během prezidentské kampaně. „Saúdové přijdou a koupí si u mě v budově byt za čtyřicet, padesát milionů dolarů. Samozřejmě, že je mám rád,“ chlubil se vlastními finančními zájmy před třemi lety Trump. Jeho zeť se ještě před skandálem považoval dokonce za přítele královského prince bin Salmána.

Prezident nemůže jen tak přepisovat zákony

„Kdo vstoupí do naší země jinak než přes pohraniční přechod, nebude smět požádat o azyl,“ nařídil Trump těsně před kongresovými volbami a u svých voličů za to sklidil ohromný potlesk. „Ubráníme svou zemi před invazí kriminálních živlů a zlých, zlých lidí,“ hřměl na předvolebním vystoupení na adresu několikatisícového davu lidí, kteří od října pěšky kráčejí přes dva tisíce kilometrů k americkým hranicím.

Právní experti jen suše konstatovali, že takové nařízení je nejen v rozporu se zákonem, který schválil Kongres, ale hlavně s mezinárodní úmluvou. Podle ní má každý člověk právo požádat o azyl v cizí zemi a to, jak se do ní dostal, není rozhodující. Má to svoji logiku – třeba v případech, kdy je někdo do cizí země zavlečen proti své vůli a podaří se mu prchnout. Takový člověk by podle Trumpa neměl nárok na žádost o azyl, přestože by mu prokazatelně hrozilo nebezpečí na obou stranách hranice.

Mezitím se na hraničních přechodech s Mexikem tvoří malé vesnice stanujících cizinců. Zdaleka ne každý azyl dostane, podmínky pro udělení se od nástupu Trumpovy administrativy velmi zpřísnily. Nově například není důvodem pro získání azylu násilí, čímž odpadá značná část žádostí. Pro mnoho putujících migrantů ze Střední a Jižní Ameriky je právě nebezpečí násilných gangů důvodem, proč ze zemí prchají. Výsledkem toho je, že o azyl prosí méně lidí, než je dlouhodobý průměr.

V úterý ráno středoevropského času se federální soud v Kalifornii přiklonil na stranu expertů a prezidentovo nařízení předběžně zablokoval až do poloviny prosince, kdy o tom bude rozhodovat soud. Znovu tedy platí, že žádost o azyl může podat každý, ať se do USA dostal jakkoli.

Modrá sněmovna je pro Trumpa problém

Šňůra Trumpových negativních okamžiků se táhne od volebního úterý, od kterého uplynuly přesně dva týdny. Bezprostředně poté vyhodil ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse, aby za něj dosadil muže, jehož policie prověřuje z milionových podvodů. Matt Whitaker pracoval ještě donedávna ve firmě, která připravila válečné veterány