Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Tajemství Masarykova původu, prastrýc Zbigniewa Brzezińského… a další málo známá místa v životě našich prezidentů

Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš na zámku v Lánech, jaro 1937. Foto: ČTK
Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš na zámku v Lánech, jaro 1937. Foto: ČTK

V říjnu a listopadu si každý rok připomínáme významné mezníky v našich dějinách i osobnosti, které v různých dobách z titulu svého oficiálního postavení vedly československou a později českou společnosti. O některých z nich víme více, o jiných (a překvapivě mezi ně patří i současný prezident) máme jen kusé informace. Externí spolupracovník Deníku N spolu s profesionálním genealogem Zdeňkem Hornerem prostudovali nejrůznější prameny včetně rodokmenů, aby naše zesnulé, ale i žijící hlavy státu co nejzevrubněji představili.

Kořeny v sedmi národech a hledání otce

Thomas Johann Masaryk (takto německy bylo jeho jméno při katolickém křtu zaneseno do matriky) se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Své křestní jméno získal díky svátku svatého Tomáše Akvinského, který zemřel 7. března 1274. Mezinárodní rozměry měly už jeho kořeny – a to i dokonce i bez tradované legendy, že jeho skutečným otcem byl císař František Josef I. (k tomu tvůrce legendy přivedla poznámka v císařově deníku „Kropaczek erledigt“, která se podle nich týká Masarykovy matky Theresie Kropaczek). Reálnější je však verze o otcovství Nathana Redlicha (1803–1888), jenž byl sám úředně adoptovaným synem hodonínského židovského velkostatkáře a velkoobchodníka s kůžemi. Masarykova matka Terezie Kropáčková (1813–1887), která, jak sám TGM řekl ve svých Hovorech s Karlem Čapkem, „byla Hanačka rodem, ale vyrostla mezi Němci v Hustopeči, a tož jí čeština dělala ze začátku potíže“, byla Redlichovou kuchařkou.

Pro verzi Redlichova otcovství by svědčilo, že Masaryk se celý život přátelil s Redlichovým manželským synem Josefem, který se stal právníkem a byl krátce ministrem financí Rakouska jak za císařství (1918), tak za republiky (1931). Masarykovy židovské kořeny jsou ale možné i mimo tuto aféru, a to ze strany matky: jméno Masarykovy babičky Tekla Wurm prozrazuje, že patrně pocházela z prostějovské židovské komunity.

Budoucí TGM nicméně vyrůstal v rodině Slováka Jozefa Maszárika (1823–1907), který byl kočím na hodonínském panství Habsburků. (Pravopis příjmení se z maďarské formy na českou „Masaryk“ zrodil až při křestním zápisu pozdějšího TGM.) Rodina Maszárikových je od 17. století doložena v Radimově na slovenském Záhoří a úřední otec pozdějšího prezidenta sám se narodil v Kopčanech, v místě, kde již dvanáct set let stojí nejstarší dochovaný kostel ve střední Evropě.

Mladý Tomáš Masaryk (nedatováno). Foto: ČTK

Rodičům TGM se narodilo celkem šest dětí: pět synů a jedna dcera, z nichž se jen tři synové dožili dospělosti. Nejstarší z nich byl TGM (1850–1937), následoval Martin Masaryk (1852–1873), o němž TGM později napsal, že byl „z nás tří nejhodnější, nejčistší, anima candida, jak se říká“. Martin se stal profesionálním vojákem a ve věku 21 zemřel ve Vídni na tyfus. Nejmladší bratr Ludvík Masaryk (1854–1914) si v dospělosti díky pomoci TGM mohl v Hustopečích zařídit tiskárnu, kde tiskl bratrův časopis Athaeneum, později mu bratr pomohl v Praze otevřít vinárnu; skončil jako hoteliér ve slovinské Portoroži. Prezidentství svého bratra se, jak vidno, nedožil ani jeden z nich…

Za Masarykova adoptivního otce se dá počítat i policejní ředitel města Brna Anton Le Monnier

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější