Deník N

Třicet let od pádu Zdi a komunismu. Projděte si tehdejší dramata i dnešní problémy

Berlínská zeď a pás smrti s protitankovými zábranami a strážní věží na východoněmecké straně. Srpen 1977. Foto: George Garrigues, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Berlínská zeď a pás smrti s protitankovými zábranami a strážní věží na východoněmecké straně. Srpen 1977. Foto: George Garrigues, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

9. listopad 1989: den, kdy lidé žijící v nesvobodě ve východoněmecké komunistické diktatuře zvané Německá demokratická republika probořili Berlínskou zeď, která oddělovala jejich někdejší a už zase současné hlavní město od svobody. 9. listopad 2019: den, kdy si připomínáme třicet let od této události. Deník N vám přináší články se vzpomínkami na dobu před pádem Zdi, během něj i po ní, ale i pohled na současné problémy východních Němců.

Za tři desetiletí od znovusjednocení Německa investovala jeho západní část do zaostalejších postkomunistických zemí už 1,6 bilionu eur.

Proč přesto sebevědomí, identita a chápaní demokracie stojí v bývalém východním Německu na vachrlatých nohách? A jak dlouho ležela na východoněmecké poště nejstarší žádost o telefonní přípojku? Tím se zabývá článek „Měli by tu zeď zase postavit, a tentokrát čtyři metry vysokou!“ Co pohání hněv ve východním Německu?

Citát v titulku článku říká sedmdesátník na náměstí v městečku Sömmerda ve východoněmecké zemi Durynsko, kde se nedávno konaly volby do Zemského sněmu. Ty vyhrála postkomunistická levicová strana Die Linke před krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD).

A není sám, kdo to říká. Německo je prý sjednocené jenom

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

30 let od pádu komunismu

Historie

Německo

V tomto okamžiku nejčtenější