Deník N

Notes: Ra ta ta ta bum. Co má na svědomí stoletý Kalašnikov a kolik poslanců je potřeba k nabití jednoho mobilu

Notes Deníku N. Ilustrační foto
Notes Deníku N. Ilustrační foto

V pátečním on-line vydání Deníku N najdete rozhovor se šéfem lidovců Výborným či cestovatelem Ziburou, investigativní materiál o „proruských“ sítích, které se stahují kolem Pražského hradu, zprávu o vyměněném severokorejském velvyslanci, která v naší péči přebujela v rodinnou ságu, nebo narozeninový příběh strůjce samopalu AK-47. Dozvíte se taky, co se skrývá za dveřmi čp. 21 a jak důležité je býti gezzelig. Labyrintem dění vás provede Lenka Vrtišková Nejezchlebová. Dobrý večer…

Jak dostat KDU-ČSL z červených čísel do černých? Jak přimět premiéra k docházce do Sněmovny? A kolik poslanců je potřeba k dobití jednoho mobilu? Báře Janákové a Hance Mazancové v obsáhlém rozhovoru odpovídal předseda lidovců Marek Výborný. Nevyhnul se ani citlivé otázce na své plány po tragické události v rodině.

Investigativní reportér Lukáš Prchal s investigativním editorem Michaelem Švecem mapovali, kam až sahají vlákna „proruské“ sítě kolem Hradu. Zjistili, že kontakty vedou k dezinformační scéně nejen v Česku, ale i v dalších zemích Evropy. Pokud by vám písmenka byla málo, můžete si Lukáše poslechnout v podcastu, rozhovor s ním natočil Filip Titlbach.

A co je nového v českém školství po stávce učitelů? Odpovídá Jaz:

Evropská unie se už nemůže spolehnout na USA a NATO je mozkově mrtvé. Ostré a odmítavé reakce na tato slova francouzského prezidenta Macrona (z rozhovoru pro britský týdeník The Economist) zaznamenal a v širším kontextu o nich napsal kolega ze slovenského Enka Mirek Tóda.

Zklamání, frustrace, hněv a „ostalgie“. Německý zpravodaj Deníku N Pavel Polák mapuje sílící pocity mnohých „východních“ Němců, takzvaných Ossis. Zahořklá slova plná zloby zde prý slýchá často, ale přání, aby se znovu postavila (a pokud možno ještě vyšší) Berlínská zeď, ho po třiceti letech od jejího pádu, překvapila. Ve svém textu se pokouší odpovědět na otázky, proč jsou mnozí Ossis tak silně v zajetí frustrace z nenaplněných tužeb z přelomu let 1989 a 1990.

Vládce totalitní KLDR Kim Čong-un střídá „svého“ velvyslance v Praze. Pro někoho možná zpráva tak na dva tři řádky. Pro Magdalenu Slezákovou záminka k sepsání velké ságy o „vypuzeném strýci“. „Tohle se psalo samo,“ říká Magdalena o textu. O Kim Pchjong-ilovi (dosavadním velvyslanci) se toho ví málo, ale i to málo je jako z filmu. Macecha, intriky, úplatky, boj o moc. Co s ním bude dál?

„Používali ho a používají partyzáni a bandité, mexické drogové kartely, IRA i Hamás, teroristé všech myslitelných politických zaměření. (…) Sloužil a slouží k upevňování tyranií i boji za svobodu, přičemž někdy může jít o tutéž stranu téže války,“ píše Petr Koubský. Řeč je o samopalu AK-47 a vy si můžete přečíst fascinující příběh tvůrce této smrtonosné zbraně. Michail Kalašnikov se narodil právě před sto lety.

A jako libozvučný podkres k četbě vám může posloužit slavná skladba Gorana Bregoviče (známá z filmu Underground) v podání dechovky s kadencí až nápadně podobnou právě rychlosti palby z kalašnikovu. Text je podobně nekomplikovaný jako rána z pušky. „Bum, bum, bum, bum, bum! Bratři, bratři, hej ja! Bum, bum, bum, bum, bum! Mí bratři, bratři jsou pryč, hej ja! Můj Bože, můj Bože, můj Bože… Mám se ve městě podívat po nějakém velkém kalašnikovu? Eeeeeeeej!“ Pokračování si domyslete sami…

Goran Bregovič – Kalashnikov (Poznaň 1997). Foto: YouTube

Co se odehrálo Za dveřmi čp. 21? S použitím rychlopalné zbraně to snad nesouvisí… „Během jedné hodiny se snažíte ze střípků, útržků textů, vzkazů, vůní, chutí a atmosféry objevit, kdo obývá prostor proměněný na hloubětínský panelový byt a proč jej část rodiny opustila. Každá místnost je jedna kapitola a vy se stanete detektivem cizích osudů,“ píše Eliška Černá o projektu mladých českých výtvarníků, který navštívila.

Jak jste asi pochopili, přehoupli jsme se do trošku oddechovější části pátečního vydání Deníku N. Krásně odfrknout si můžete třeba při čtení rozhovoru Renaty Kalenské s cestovatelem Ladislavem Ziburou, i když i v tomhle na prvním pohled veselém a odlehčeném čtení jsou až lehce mrazivé pasáže.

Ve chvílích rozjímání si můžete zkusit třeba Ziburovu mentální hříčku: „Hrdinové jsou dost nepravděpodobní lidé. Dost náhodní. A ti, na které by všichni spoléhali, selžou. Já mám takovou mentální hříčku, že si představuju, kdybych měl ukrýt atentátníky na Heydricha, komu ze svých kamarádů bych se ozval. Tím trochu rozděluju lidi na spolehlivé a nespolehlivé. Najednou zjistíte, že spoustu času trávíte s lidmi, na které se spolehnout vůbec nemůžete.“

Jste dost gezellig? Máte se gezellig? Žijete si gezellig? Ne? Tak to máte blbý. Tedy alespoň v Nizozemsku. O tom, jak důležité je býti gezellig (a co to vlastně alespoň tak nějak přibližně znamená), píše naše spolupracovnice Markéta Boubínová. Její dnešní deníkový příspěvek je řekla bych velmi gezellig!

A nezbývá než vám za celý tým Deníku N popřát – jak jinak než – gezellig víkend (i kdyby náhodou bylo ongezellig počasí).

PS: Důležitá zpráva z redakce.

Péčí pečlivé editorky Anny Janské, několika redaktorů a redaktorek a taky grafiků (ti všichni by po tom všem hrabání se v normalizačním blátíčku a hnusu potřebovali minimálně očistný wellness pobyt) právě odešla do tiskárny třetí kniha Edice N. Tváře normalizace. Knižní podoba „nesametového“ seriálu Deníku N k 30. výročí sametové revoluce. Už na konci listopadu si budete moct publikaci objednat.

Obálka knihy Tváře normalizace

 

 

 

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější