Deník N

Mateřská byla příležitost konečně dělat, co mě baví, říká Alena z Řevnic

Od samého začátku jsem rodičovství brala jako období, kdy budu moct vymyslet nějaký způsob, jak si vybudovat nějaký projekt, který mě bude bavit, bude mi dávat smysl a kterým třeba ovlivním i lidi okolo, říká Alena Wehle. Foto: Martin Svozílek
Od samého začátku jsem rodičovství brala jako období, kdy budu moct vymyslet nějaký způsob, jak si vybudovat nějaký projekt, který mě bude bavit, bude mi dávat smysl a kterým třeba ovlivním i lidi okolo, říká Alena Wehle. Foto: Martin Svozílek

Podnikatelka Alena Wehle vyráží několikrát týdně do lesa na čtyřhodinové túry s vysoce citlivými lidmi. „Pořádat terapie v přírodě přišlo většině lidí, včetně mé rodiny, jako úplný úlet,“ říká matka tříleté dcery. Její příběh je součástí seriálu, v němž popisujeme, jak čeští rodiče zvládají skloubit péči o malé děti a kariéru.

Před narozením dcery působila čtyřiatřicetiletá Alena v pražském vydavatelství Economia jako manažerka obchodu, na starost měla například prodej inzerce. Vždy ale počítala s tím, že jde jen o dočasné zaměstnání, které ji má uživit – než si vymyslí něco vlastního.

Do toho se pustila, když odešla na mateřskou dovolenou. „Od samého začátku jsem ji brala jako období, kdy o tom budu moct rozjímat a vymyslet nějaký způsob, jak si jednak najít práci a zároveň vybudovat nějaký projekt, který mě bude bavit, dávat mi smysl a kterým třeba ovlivním i lidi okolo,“ popisuje. Z toho důvodu vůbec neplánovala, že by pokračovala v obchodu i po narození dítěte, ať už na částečný úvazek nebo alespoň na dálku z domova. „Ono by to ani nešlo, není to úplně práce na home office, obchod se musí dělat na schůzkách. Pokud má být člověk dobrým obchodníkem, musí jezdit za klienty, mluvit s nimi, vytvářet vztahy, komunikovat,“ říká navíc Alena.

Hned na začátku těhotenství tedy všechny své klienty a projekty postupně předala kolegům. Nakonec zůstala doma ze zdravotních důvodů i několik měsíců před porodem. Ale užívala si to a zaměstnání jí nechybělo. „Připadala jsem si tehdy hodně uštvaná a přepracovaná, chtěla jsem si dát klid. Brala jsem jako obrovský dar, že mám konečně prostor jen přemýšlet a studovat témata, která mě zajímají. Tolik času jsem na to předtím nikdy neměla, pořád jsem musela řešit různé existenční věci,“ říká s tím, že spoustu času trávila četbou různé odborné literatury.

Došla při tom i k informaci, že existují

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Zkušenosti českých rodičů

V tomto okamžiku nejčtenější