Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Mohou mít děti, jít do vězení, ale ne mluvit do politiky. A proč by vlastně už třeba patnáctiletí nemohli volit?

Před osmnáctým rokem si někteří středoškoláci zatím mohou zkusit volit jen „jako“. Například loni v lednu pro ně Člověk v tísni připravil Studentské prezidentské volby. Foto: ČTK
Před osmnáctým rokem si někteří středoškoláci zatím mohou zkusit volit jen „jako“. Například loni v lednu pro ně Člověk v tísni připravil Studentské prezidentské volby. Foto: ČTK

Komentář Petra Justa: Blíží se 30. výročí pádu komunistického režimu, ke kterému mimo jiné přispělo i rozhodné vystoupení části studentů vysokých škol. Také dnes je motorem řady občanských aktivit mladá generace, a to nejen generace – řekněme – mladých dospělých, tedy jinými slovy prvovoličů, velmi aktivně se do diskusí na celospolečenská témata zapojují i středoškoláci, z nichž mnozí ještě volební právo nemají. Nabízí se otázka, není čas to změnit?

Občanské, či dokonce politické angažování dospívajících vyvolává široké spektrum různých reakcí: od pochvalných na straně jedné, tedy je dobře, že mladým nejsou aktuální politická, společenská či ekonomická témata lhostejná, až k přezíravým, či dokonce opovržlivým na straně druhé. Některé reakce dnešních politiků jako by svým obsahem, ale i arogantním stylem připomínaly nechvalně proslulý postoj někdejšího vedoucího tajemníka MV KSČ v Praze Miroslava Štěpána z listopadu 1989.

Občanská aktivizace mladých ale čas od času otevírá i téma možného posunutí věkové hranice pro výkon aktivního volebního práva směrem dolů, nejčastěji se zmiňuje hranice šestnácti let. S takovým návrhem zatím jako poslední přišli Starostové a nezávislí (STAN), byť prozatím navrhují zavést tuto inovaci pouze u voleb komunálních. Jako jeden ze svých vlajkových programových bodů si toto téma vybral nový předseda STAN Vít Rakušan po svém zvolení do čela strany na jaře tohoto roku.

Nejedná se přitom v českém politickém prostoru o myšlenku zcela novou a originální. V různé intenzitě a s různou mírou relevance se téma snížení věkové hranice pro výkon aktivního volebního práva objevovalo i v minulosti. Byť politici vždy vítali – aniž se přitom jakkoli zavazovali k přijetí změny nebo jí dávali bianco šek –, že se téma otevřelo k diskusi, nakonec prakticky nikdy ani na žádnou širší politickou debatu nedošlo.

Téma chvíli po svém nadhození do veřejného prostoru sice žilo, ale zásadnější diskusi, jak politickou, tak odbornou, nikdy neotevřelo. A zatím to nevypadá, že by iniciativa Starostů měla skončit jinak, i když byla letos v dubnu zformulována v podobě poslaneckého návrhu novely zákonů o obcích, o hlavním městě Praze a o volbách do zastupitelstev obcí (sněmovní tisk č. 465).

Mladí mladším nevěří

Shodou okolností jsem nedávno narazil na toto téma se svými studenty. Pro bližší představu, o jaké generační skupině mluvíme: jednalo se o studenty třetího ročníku bakalářského studia, tedy zhruba ve věku 22 až 23 let. Zajímalo mě, jaký pohled na tento problém mají zástupci generace prvovoličů, kteří ještě před pár lety byli přesně těmi, o které by se podle návrhu Starostů měly řady voličů rozšířit.

Nebudu nijak zastírat, že jsem byl výsledkem trochu překvapen.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější