Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dánsko jako poslední povolilo ruský plynovod Nord Stream 2. Odpůrci v Evropě mají ale další obranu

Potrubí plynovodu Nord Stream vystavené na břehu u finské obce Kotka. Foto: Vuo, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Potrubí plynovodu Nord Stream vystavené na břehu u finské obce Kotka. Foto: Vuo, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Přes Baltské moře je to z Ruska do Německa asi tisíc kilometrů. Právě tudy obejde Ukrajinu druhý ruský projekt, který má dodávat plyn z východu do Evropy. Nord Stream 2 má být asi 1200 kilometrů dlouhý a měl by zajistit pokrytí poptávky v Evropské unii. Projekt je z devadesáti procent hotový, ohledně závěrečných 10 % se Rusko obrátilo na Dánsko jako na poslední překážku na trase do Německa. Finsko a Švédsko už trasu plynovodu odsouhlasily dříve.

Dánské vody se otevřely dalším přívalům ruského plynu

Nord Stream 2 má, stejně jako jeho předchůdce Nord Stream 1, vést i přes dánské vody, kolem ostrovu Bornholm. Dánská cesta tohoto ropovodu má čítat asi 147 km (NS1 88 km), ale jde o klíčový poslední nevyřešený úsek. „Budeme pokračovat ve spolupráci s dánskou stranou,“ řekla mluvčí projektu Nord Stream 2, když oznámila, že Dánsko s plynovodem souhlasí.

I přesto, že Dánsko dalo svůj souhlas, stále se v EU najde mnoho odpůrců tohoto projektu. V jejich čele stojí například Polsko a některé baltické státy, které tvrdí, že cílem plynovodu je obejít Ukrajinu jako tranzitní zemi, a tím poškodit její ekonomiku. Jejich obavy má zmírnit čerstvě přijaté opatření EU.

Delikátního vztahu a potenciálního nebezpečí si je vědomo i Německo, které plynovod podporuje. Angela Merkelová

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Energie

Evropská unie

Rusko

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější