Deník N

„Teď s námi pijete, zítra vás proti nám pošlou.“ Dny, kdy se listopad 1989 ocitl na hraně

Lidové milice (na snímku) byly podobně jako armáda jednou ze složek, jejíž nasazení komunistický režim proti svému zhroucení zvažoval. Výcvik pro stresové prostředí nasazení proti vlastním občanům v probíhající revoluci ale zcela scházel. K incidentům a eskalaci ovšem chybělo málo. Foto: ČTK
Lidové milice (na snímku) byly podobně jako armáda jednou ze složek, jejíž nasazení komunistický režim proti svému zhroucení zvažoval. Výcvik pro stresové prostředí nasazení proti vlastním občanům v probíhající revoluci ale zcela scházel. K incidentům a eskalaci ovšem chybělo málo. Foto: ČTK

Přinejmenším v prvním týdnu sametové revoluce trvalo dnes už pozapomenuté nebezpečí, že režim na svou obranu nasadí armádu i milice. Deník N přibližuje plány komunistů na pozadí příběhů dvou lidí, kteří tenkrát jako sotva dospělí mohli stanout proti sobě.

Na straně demonstrantů jeden ze studentských vůdců Václav Bartuška, proti němu mezi zasahujícími vojáky Libor Svoboda, bažant z poddůstojnické školy ve Slezsku. Dnes se takový scénář zdá nepravděpodobný, ale před třiceti lety k němu chybělo málo.

Nicméně nedošlo na něj. Z Bartušky se stal člen parlamentní vyšetřovací komise k událostem 17. listopadu, publicista a mnohem později diplomat a expert na energetickou bezpečnost. Ze Svobody jeden z odborníků Ústavu pro studium totalitních režimů, mimo jiné na rok 1989.

„V Opavě na poddůstojnické škole jsme byli dost izolovaní, nevěděli jsme, co se děje,“ vzpomíná dnes historik Svoboda. „Když nám poprvé ukázali v televizi Václavák plný lidí, byl to obrovský šok. V sobotu před generální stávkou jsme měli vycházku – to jdou vojáci rovnou do hospody. Mluvili jsme s místními dělníky, kupovali nám panáky a říkali: ‚Vy proti nám půjdete. Teď s námi pijete a uvidíte, v pondělí vás proti nám pošlou.‘“

Daleko od Opavy, v hlavním městě země, právě taková představa strašila jen o dva roky staršího, jednadvacetiletého studenta novinařiny Bartušku. „Obavu ze zásahu jsme určitě měli. Stávky u nás začaly pět měsíců po Tchien-an-menu (masakru demokratických demonstrantů na Náměstí nebeského klidu v Pekingu na jaře 1989, pozn. red.). To riziko, že to dopadne stejně, existovalo,“ řekl pro Deník N.

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR jeho obavy později vyčíslil v možná nejdůkladnějším popisu revolučních dní na českém internetu: režim pro zásah počítal se

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

30 let od pádu komunismu

V tomto okamžiku nejčtenější