Stávka štěpí školství. Zvyšovat stejně plat skvělým i špatným učitelům je těžký socialismus, vadí ředitelům
Zhruba 6000 škol dnes podle odborářů stávkuje kvůli nespokojenosti s růstem platů. Některé se zavřely úplně, jiné stávku jen podpoří. Stávka ukazuje ale i na neshody v tom, kolik procent peněz by měli učitelé dostávat plošně a kolik za snahu a zásluhy. Podíl příplatků a odměn je u pedagogů pouze poloviční oproti ostatním oblastem veřejné správy. Mělo by být české školství méně rovnostářské?
Nespokojenost s tempem růstu učitelských platů a s jednáními s ministrem školství dohnala odbory k vyhlášení stávky. Kromě stále neuspokojivého ohodnocení učitelů v Česku ukazuje stávka ještě na jedno: na rozpory ve školství. Důvod, proč se některé školy zavřou, se nelíbí například ředitelským asociacím.
S učiteli jsou zajedno v tom, že by platy měly růst razantněji. Rozcházejí se ale v cílech stávky: odboráři žádají přesunout část peněz vyčleněných na platy učitelů z pohyblivé složky, jako jsou odměny a příplatky, do pevné složky platu (takzvaných tarifů).
Vláda v pondělí schválila, že platy učitelů oproti slibům z počátku letošního roku o 15procentním růstu poskočí o deset procent. O osm procent víc dostanou učitelé v pevné složce platu a o dvě procenta se navýší rozpočet na onu pohyblivou část, kterou rozdělují ředitelé v podobě odměn a příplatků.
Jenomže odboráři se obávají, že učitelé si ve skutečnosti o deset procent nepolepší. Nevěří ministerstvu, že pohyblivá část platů na školy vůbec dorazí nebo přijde v patřičné výši. „Čím méně peněz půjde do tarifů, tím bude mít ministerstvo volnější ruce,“ myslí si odborový předák František Dobšík, a prosazuje proto zabetonovat tarify co nejvýš.
„Máme obavu, že to,
