Detektivem lidských osudů v atmosférickém prostoru Za dveřmi čp. 21
Jaké to je, nahlédnout někomu za dveře a do nitra jedné rodiny? Skupina mladých výtvarníků připravila v českých poměrech ojedinělý projekt. Kombinace divadelních prvků a výtvarné instalace dělá z narativního prostoru Za dveřmi čp. 21 zážitek, který jste si doposud mohli zahrát jen v počítačových hrách nebo vidět v zahraničí. Poblíž pražské Florence můžete vstoupit do bytu jedné rodiny z hloubětínského sídliště, do labyrintu jejich problémů a tužeb i do fantaskního světa dětské představivosti.
V pražském činžovním domě v ulici Za Poříčskou bránou se nesetkáte s žádnými herci, přesto máte pocit, jako byste se mezi postavami celou dobu pohybovali. Pouze do detailu řešená scénografie prostoru vám odvypráví příběh rodiny, která ho obývá. Poznáte Helenu, Amálku a Martina Dvořákovy i s jejich rodiči. Zjistíte, jací jsou, co je spojuje i rozděluje, přesto je osobně nikdy neuvidíte. To je také základem na české divadelně-výtvarné scéně nové formy – narativního prostoru.
Během jedné hodiny se snažíte ze střípků, útržků textů, vzkazů, vůní, chutí a atmosféry objevit, kdo obývá prostor proměněný na hloubětínský panelový byt a proč jej část rodiny opustila. Každá místnost je jedna kapitola a vy se stanete
