Deník N

Ochránkyně novinářů: K udržení demokracie jsou dobré informace potřeba. Vliv fake news se přeceňuje

Zakladatelka německých Reportérů bez hranic Gemma Pörzgen. Foto: archiv G. P.
Zakladatelka německých Reportérů bez hranic Gemma Pörzgen. Foto: archiv G. P.
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

K šíření fake news často přispívají i samotní novináři, s davy ale hýbou nedostatečné informace, ne trollí farmy. O oligarchizaci českých médií, svobodě tisku, útocích na novináře a jejich ochraně mluvila s Deníkem N zakladatelka německé sekce Reportérů bez hranic Gemma Pörzgenová.

V České republice jsou podle Světového žebříčku svobody tisku dva hlavní problémy – oligarchizace médií a útoky politiků na novináře. Co můžeme dělat se skupováním médií oligarchy?

To je těžko řešitelný problém a je strašně složité s ním bojovat. Jedním způsobem je transparentnost. Například na Ukrajině měli Reportéři bez hranic program s názvem Media Ownership Monitoring. Byl to web, kde si každý mohl přečíst, kdo vlastní jaká média. Takový monitoring je důležitý právě kvůli transparentnosti. Důležité také je, aby byla mediální scéna vyvážená a aby existovaly veřejnoprávní rozhlas a televize. Četla jsem ale, že v České republice jsou tendence tento typ médií omezovat.

Je dobře, že jste to zmínila. V České republice jsou veřejnoprávní média paradoxně kritizována za přílišnou objektivitu a „beznázorovost“ a současně za neobjektivitu. Jaká je podle vás role veřejnoprávních médií? Jaká je situace v Německu?

V Německu máme podobný systém jako v Česku. Veřejnoprávní média jsou placená z koncesionářských poplatků a lidé se ptají, proč musí platit, když je nesledují nebo neposlouchají. Dále tu máme opoziční sněmovní stranu AfD, která proti veřejnoprávním médiím brojí a její členové by je nejraději zrušili. Populisticky se vyjadřují proti nim a proti všem novinářům, což ostatně znáte i z České republiky.

Naším největším problémem ale je, že televizi sledují hlavně starší lidé. Mladí raději sledují média prostřednictvím internetu, ne v televizi. Podle mě musí veřejnoprávní média změnit přístup právě vůči těmto lidem a reagovat na jejich poptávku. Sama pracuji ve veřejnoprávním rádiu Deutschlandradio Kultur, které se rozhodlo zareagovat takzvanou konvergencí. Přepisujeme rozhovory, dáváme je na web a sociální sítě. Je to sice pomalejší systém než vysílání, ale spíš se dostane k mladým lidem. Už na to zareagovalo několik dalších veřejnoprávních rádií, protože vidí, že je to jejich budoucnost.

Je v tomhle kontextu důležité mít neutrální veřejnoprávní média?

Určitě jsou užitečná. Obzvlášť v době, kdy není jasné, kdo financuje média soukromá. Na druhou stranu může být silné veřejnoprávní médium soupeřem soukromým médiím. Mezi tím se musí najít rovnováha. V mnoha zemích je zároveň těžké začít s novým kvalitním online zpravodajstvím.

Ve Velké Británii jsme například viděli, jak neseriózní média nedobře informovala o tom, co Evropská unie dělá a znamená, což vedlo k brexitu. Myslím, že lidé dnes litují toho, jak volili. Na tomhle případě je dobře vidět, jak důležité je mít dobré novináře. Lidé musí být dobře informovaní, když chcete zachovat demokracii.

Gemma Pörzgenová (62) je německá novinářka, která prvních dvanáct let svého života prožila v Moskvě. Její otec byl moskevským dopisovatelem pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Studovala politologii, slavistiku a východoevropskou historii na univerzitě v Mnichově. Spoluzakládala německou pobočku organizace Reportéři bez hranic. Působila jako dopisovatelka pro německé listy v jihovýchodní Evropě a na Blízkém východě. Nyní je na volné noze. Spolupracuje se stanicí Deutschlandradio Kultur. Gemma Pörzgenová přijela do Prahy na pozvání nadace OSF na první Novinářské fórum.

Po smrti saudskoarabského novináře Džamála Chášukdžího prezident Miloš Zeman řekl: „Mám rád novináře, možná že je pozvu na večeři na saúdskoarabské velvyslanectví.“ Co si myslíte o takovém výroku vysoce postaveného politika? Může to být nebezpečné a vyprovokovat to někoho?

Byli jsme šokovaní. Byl to velice špatný vtip a nebyl zdaleka první. Jestli se dobře pamatuji, byl tu i vtip s kalašnikovem na tiskové konferenci. Demokracie může existovat jen s určitou úrovní respektu. Prezident bude vždycky říkat, že to byl vtip, ale vždycky to bude špatný vtip, obzvlášť v případě, že byl někdo zabit. To, co se stalo na saúdskoarabské ambasádě v Turecku, nebo vtipy vašeho prezidenta v lidech jen přiživují nenávist.

Je velmi nebezpečné

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější