Deník N

Krev je můj chleba: Nejlepší detektivka roku?

Obálka českého vydání.
Obálka českého vydání.

Čas od času na nebi zazáří kometa, a to i na nebi literárním. Použít tento příměr na novou detektivku je značně troufalé. Ale kniha Krev je můj chleba amerického spisovatele Lairda Barrona si ho zaslouží. V šedivé záplavě současné krimiliteratury působí skutečně jako zjevení.

V hlavní roli této knihy je Izajáš Coleridge, syn maorské krásky a amerického důstojníka, který je dvacet let nedílnou součástí chicagské mafie. Po jistém aljašském extempore je svou komunitou odkázán do jakéhosi vyhnanství. Zde to chvilku vypadá, že začíná žít nový život, ale po krátké době je zjevné, že to neumí. Pátrání po zmizelé dívce ho zavede zpět do podsvětí, kde platí zákony džungle.

Detektivní žánr dospěl k jisté míře unifikace. Čest výjimkám, ale těch moc není. Zápletky jsou jak přes kopírák, postavy detektivů jsou podobné jak vejce vejci a další klišé vystihující současnou detektivku bychom ještě našli. Aby autor současné detektivky či thrilleru své čtenáře zaujal, eskaluje míru násilí a vymýšlí čím dál tím bizarnější způsoby vražd. Druhý extrém jsou ukecané detektivky, které se navíc snaží absorbovat postupy a témata z jiných žánrů. Postavy pak řeší milostná dramata nebo v knize najdeme fantasy či sci-fi náměty. A tak se z knižní série, která začínala jako slibná anglická detektivka se soukromým očkem, časem stane červená knihovna, kde detektivní žánr tvoří jakýsi vynucený doplněk. Autor s nakladatelem jsou spokojení, protože čtenářek romantických příběhů je více než detektivních, ale čtenář lačnící po napětí a detektivním ostrovtipu ostrouhal.

Kdo dnes ještě píše poctivou detektivku z dob Raymonda Chandlera? Takových spisovatelů je pomálu. Laird Barron nepotřebuje červenou knihovnu ani bytosti z jiných dimenzí. Krev je můj chleba je detektivka ze starých časů.

Jazyk jako zbraň

Pokud současné krimi či thrillery sledujete, jistě jste se mnohokrát setkali s tvrzením, že „tato kniha je úplně jiná než ostatní“ a že vás při čtení bude „mrazit“. Zvláště u severských detektivek je druhé tvrzení téměř pokaždé přítomné na propagačních materiálech. Ale jestli je nějaká kniha opravdu jiná než ostatní, je to právě tato. K tomuto pocitu přispívá především slovník a jazyková výbava.

Tím se dostávám k hlavní zbrani této knihy.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Literatura

V tomto okamžiku nejčtenější