Generála Milana Píku rehabilitovali až po smrti. Řešit sám sebe nepovažoval za důležité, říká historik Paleček
Na konci října rehabilitoval Městský soud v Praze bojovníka proti nacismu z Royal Air Force a oběť pozdějších komunistických represí, generála Milana Píku. Stalo se to posmrtně a třicet let po sametové revoluci. „Celý život bojoval o čest svého otce, jehož popravili komunisté, a o svou vlastní rehabilitaci nikdy nepožádal,“ říká v rozhovoru pro slovenský Denník N brněnský historik a dokumentarista Pavel Paleček, který očištění jména Milana Píky inicioval.
Generála Milana Píku rehabilitoval Městský soud v Praze posmrtně za jeho nespravedlivé uvěznění – je za tím iniciativa jeho dcery a vaše. Logickou otázkou je, proč tato rehabilitace přichází až teď?
Milan Píka celý život bojoval za to, aby očistil jméno svého otce. Také pro nás bylo velké překvapení, když jsme se po jeho smrti dozvěděli, že nikdy nepožádal o svou rehabilitaci. Asi proto, že se nepovažoval za oběť v porovnání se svým otcem Heliodorem, který se stal první obětí justičních vražd v komunistickém Československu. Vychází to i z toho, že navzdory všemu, co prožil, to byl nesmírně skromný člověk. Řešit sám sebe asi nepovažoval za tak důležité.
Hned po sametové revoluci vznikla v Československu první legislativa, která upravovala rehabilitace nespravedlivě stíhaných a politických vězňů. Jak je možné, že lidé jako Milan Píka nebyli rehabilitováni přímo ze zákona?
Ze zákona byli automaticky rehabilitováni všichni ostatní, kteří byli souzeni ve stejném procesu. To je například generál Raimund Mrázek. Milana Píku čtvrt roku vyšetřovali, a nakonec ho režim propustil. Rehabilitační zákon se vztahuje automaticky na konkrétní zákony a paragrafy, podle kterých byli lidé nespravedlivě odsouzeni do vězení. Lidé jako Milan Píka, které režim držel nezákonně nebo bezdůvodně ve vyšetřovací vazbě, ale nakonec je neodsoudil, proto nikdy ani nebyli podle tohoto zákona rehabilitováni. Chtěl bych dodat, že to není chyba soudu, je to chyba systému. Faktem je, že Milan Píka mohl požádat o svou vlastní rehabilitaci, ale nikdy to neudělal.
Mohli bychom tedy mluvit i o jakési díře v legislativě, která vznikala po roce 1989. Odstraňovaly se jen ty nejhorší a nejtěžší křivdy způsobené komunistickým režimem – justiční vraždy a věznění. Jiné protiprávnosti se vedle toho do ní možná nedostaly.
Ze všech nedokonalostí naší justice a jejím nevyrovnáním se s minulostí je toto ta nejmenší.
Co všechno jste musel udělat, aby se to podařilo?
Asi měsíc po pohřbu generála Milana Píky jsem mluvil s jeho dcerou.
