Rus šéfem Interpolu? Jako nasadit lišku do kurníku, reagují USA. Ukrajina hrozí odchodem
Zatčeného prezidenta Interpolu, představitele bezpečnosti komunistické Číny, může vystřídat další zástupce autoritářského režimu. Hlavním favoritem policejního summitu v Dubaji je kandidát Kremlu. Volba už předem vyvolává v některých zemích odpor.
Novým šéfem nejvýznamnější mezinárodní organizace pro policejní spolupráci na světě by se měl stát sedmapadesátiletý ruský generálmajor Alexandr Prokopčuk. Jakmile toto jméno zaznělo, Ukrajina vystoupila s rezolutním protestem. Nelíbí se jí, že stát, kterého pokládá za agresora, bude mít v čele Interpolu svého člověka. A varuje před možným zneužíváním informací a dat, kterými vedení Interpolu disponuje.
Ovšem protest Ukrajiny vyznívá poněkud zvláštně ve světle dvou informací: zaprvé je Prokopčuk už několik let viceprezidentem Interpolu a má ke všem informacím přístup. Zadruhé je podle ukrajinských i ruských médií (TSN, Rosbalt) Alexandr starším bratrem Igora Prokopčuka, občana Ukrajiny, bývalého velvyslance této země v Litvě a nyní zástupce Kyjeva při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Oba se narodili v sovětské Ukrajině, nedaleko města Žitomir. Tam se Alexandr aktivně zapojil do práce Leninského komsomolu. A právě kariérní postup v této mládežnické organizaci ho donutil se v roce 1986 přestěhovat do Moskvy. Ještě před tím oba bratři v Kyjevě vystudovali Univerzitu Tarase Ševčenka.
Alexandr je původním vzděláním filolog, později dokončil i práva. Igor je na Ukrajině známý jako profesionál, který na veřejnosti své politické názory nevyjadřuje. Ukrajinu prý vzorně reprezentuje v OBSE.
Ukrajinská média s odvoláním na tvrzení poslance Antona Geraščenka u Alexandra Prokopčuka poukazují na podezření ze spolupráce s Prvním oddělením správy KGB SSSR i ze spolupráce se sovětskou a později ruskou zahraniční rozvědkou. Nikdo jiný ale tyto informace nepotvrdil.
Z otevřených zdrojů vyplývá, že
