Česko-americký deník: Co mi příběh chudé rodiny ukázal o Češích
Napsala jsem nedávno článek o rodině s osmi dětmi, které radnice Prahy 7 poskytla městský byt a dostala ji tím z ubytovny. Až po několika dnech jsem zjistila, že jsem se zdaleka nedozvěděla všechno.
Původně to měl být materiál o tom, jak důležité pro rodiny je, když mají domov, a jak léčivě pak ta stabilita působí na všechny další komplikace, které lidé v životě mají. Manželé Břízovi byli velmi vděční, skromní, jen možná trochu smutní z vyčerpání.
Z jejich dvojpokojového městského bytu jsem odcházela s pocitem, že se v našem světě dějí i dobré věci.
Tehdy jsem netušila, že to vůbec nebyl celý příběh.
Pár dní poté, co článek vyšel, mi napsala kolegyně paní Břízové. Pracují spolu v Albertu, kde vykládají zboží. „Jsou na tom dost špatně, mají dluhy z minula, obstavené platy, nestíhají platit nájem a hrozí jim, že je vystěhují,“ psala mi ustaraně.
Nic z toho mi Břízovi neřekli, nechtěli
