Tajemství obrazu za tři až pětašedesát milionů aneb O čem se Mistru vyšebrodského oltáře ani nesnilo

Nadaci Richarda Fuxy stačil pouhý prodloužený víkend, aby se rozhodla dát do dražby kontroverzní obraz Zvěstování Panně Marii z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. Jaké je pozadí celé kauzy a co mohlo stát za klíčovým rozhodnutím neudělit obrazu památkovou ochranu, a využít tak zákony k jeho výkupu do státních sbírek?

Deset měsíců ministerstvo kultury rozhodovalo o budoucnosti významné středověké malby s motivem zvěstování. Obrazu, který se sice dochoval poškozený, ale který má pro studijní účely a pro české dějiny umění svůj nezastupitelný význam.

Obraz z dílny autora, který je označován za vrchol českého gotického malířství, může říct mnohé o fungování byznysu s uměním ve vrcholném středověku i o tehdejším přemýšlení nad výrobou kopií. Snad i proto odborná komise Národní galerie krátce po dovezení díla do České republiky souhlasila s výkupem do státních sbírek za astronomickou částku 65 milionů korun.

Pro srovnání. Nejdráže vydraženým obrazem na českém trhu s uměním se stala v letošním říjnu malba Oskara Kokoschky s názvem Praha – Pohled z křížovnického kláštera. I s aukční přirážkou za něj nový majitel dal 78,5 milionu korun. Z moderního umění lze ještě zmínit druhé nejdražší dílo, Protihodnoty Františka Kupky, které se v roce 2016 prodaly za 62 milionů. Pokud jde o středověké umění, v roce 2009 vydražila delegace Středočeského kraje v čele s hejtmanem Davidem Rathem list ze středověkého Kutnohorského graduálu, liturgické knihy obsahující zpěvy gregoriánského chorálu, který zachycuje těžbu stříbra v Kutné Hoře, za 17 milionů.

Kdo vlastně obraz koupil a nyní prodává

Pětašedesát milionů je tedy na české poměry horentní suma. A ministerstvo kultury mělo dost času na vyjednání částky, kterou za něj zaplatí. Pokud tedy