Jak mě Čína pozvala do koncentračního tábora: Olsi Jazexhi v Potěmkinově vesnici v Sin-ťiangu
„Chtěl jsem bránit Čínu proti propagandě Západu. Bohužel jsem zjistil, že pravda je ještě horší než titulky novin,“ přiznává Olsi Jazexhi. Albánský historik přijal pozvání Komunistické strany Číny k cestě do Sin-ťiangu. Zažil pečlivě zrežírovanou potěmkiádu a „nejhorší formu teroru“.
Olsi Jazexhi je skeptik. Což tak nějak patří k věci – je totiž vědec, historik. A kdyby jen to! Zkoumá dějiny a kořeny nacionalismu na svém rodném Balkáně. Národy a národnosti, víry a etnika. Příkopy, které mezi sebou vykopaly, ruku v ruce s ideologií. Rozumí se samo sebou, že zrovna na Balkáně nemá o výzkumný materiál nouzi.
A kromě toho je Olsi Jazexhi skeptický i k zahraniční politice Spojených států. Skeptický a také velmi kritický.
Takže co si má pomyslet o tom, když americké ministerstvo zahraničí tepe do Čínské lidové republiky kvůli masovému a krutému pronásledování lidí v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang?
Má snad bez důkazů věřit titulkům, které hlásají, že v Číně staví koncentrační tábory? Že v nich vězní přes milion obětí? Že Komunistická strana Číny vede v Sin-ťiangu zločinnou, až genocidní politiku proti Ujgurům, Kazachům, Kyrgyzům a dalším menšinovým národnostem? A že muže posílají za mříže třeba jen proto, že má doma ve skříni modlitební kobereček, a ženu, že
