Deník N

Západ dokáže Číně prodat i provaz, na němž ho možná jednou oběsí

Lidská práva? Peking tvrdí, že čínský lid je především citlivý na útoky proti suverenitě, teritorialitě a historii (na snímku terakotová armáda z mauzolea prvního císaře dynastie Čchin). Foto: Adobe Stock
Lidská práva? Peking tvrdí, že čínský lid je především citlivý na útoky proti suverenitě, teritorialitě a historii (na snímku terakotová armáda z mauzolea prvního císaře dynastie Čchin). Foto: Adobe Stock

Analýza Michaela Romancova: Peking získává na svou stranu poměrně lehce řadu spojenců, neboť západních hodnot má nezápadní svět, Ruskem počínaje, zjevně plné zuby a myslí si, že s Čínou v zádech se mu bude „volněji“ dýchat. Je proto ochoten přistoupit na koncept lidských práv „s čínskými charakteristikami“. A co uděláme my?

Před deseti lety publikoval Giovanni Grevi, analytik European Union Institute for Strategic Studies, v práci The Interpolar World: A New Scenario svou představu o budoucí podobě systému mezinárodních vztahů. Zaniklá bipolarita se dle jeho názoru měla přeměnit v takzvanou interpolaritu, kterou charakterizoval jako multipolaritu v éře vzájemné závislosti.

„Pro probíhající transformaci mezinárodního systému vzniklého po skončení studené války je charakteristický přesun od kulturní, politické a hospodářské dominance Západu k mnohem rozmanitějšímu a heterogennějšímu mezinárodnímu systému, kde noví a staronoví hráči nejenom prosazují své zájmy, ale také své vlastní pohledy na svět,“ domníval se Grevi.

Jeho text se rozhodně nestal takovou senzací jako Fukuyamův Konec dějin a poslední člověk z roku 1992 či Huntingtonův Střet civilizací z roku 1996, přesto se jedná o práci pozoruhodnou. Její autor se, stejně jako oba Američané, pokusil předpovědět obrysy budoucího vývoje, což je v oblasti výzkumu mezinárodních vztahů asi ten nejnáročnější úkol. Většinou se sice ukáže, že se autor (zásadně) mýlí a stane se terčem kritiky (často i posměchu), ale právě tím je dlážděna cesta, která nás – alespoň zatím – nakonec vždy dovedla do bodu, kdy se kontury mezinárodního řádu vynořily z mlhy a nabyly natolik zřetelných obrysů, že tápající a zmatené politické a ekonomické elity mohly začít jednat.

Tam, kde Greviho analýza vycházela z dostupných a hodnověrných dat, se jeho predikce v zásadě vyplnily. Typicky například ekonomický, a proto i politický vzestup Číny, Indie a dalších rozvíjejících se zemí, který vyplýval jak z tempa jejich růstu, tak z velikosti populace a znovu nabývaného sebevědomí, opírajícího se o někdejší historickou velikost a kulturní svébytnost. Právě tak správně identifikoval celou řadu oblastí/problémů, jejichž řešení bude považováno za naléhavé a nezbytné. Energetika, environmentální problémy, nerovnoměrné tempo hospodářského a sociálního rozvoje, respektive (ne)dostupnost klíčových zdrojů byly, jsou a ještě nějakou dobu budou široce diskutovanými tématy.

Správně také předpověděl, že použití vojenské síly

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

V tomto okamžiku nejčtenější