Všimli jsme si toho jen na internetu. Firmy neberou vážně lhůtu Maláčové na shodu o minimální mzdě
Ani dva měsíce před koncem roku firmy v Česku netuší, jak se jim zvýší mzdové náklady. Vláda a sociální partneři se totiž stále ještě neshodli na tom, kolik by v příštím roce měla činit minimální mzda.
Zaměstnavatelé a odboráři přitom mají podle ministryně práce a sociálních věcí poslední dva dny na to, aby přišli s nějakým společným návrhem. Pokud se jim to nepovede, chce Maláčová navrhnout na vládě zvýšení minimální mzdy na 14 700 korun. Oznámila to na Twitteru.
Na zvýšení minimální mzdy se neumírá! Všude to pochopili. Jen u nás se tváříme, že almužna, za kterou lidé pracují, je důstojná mzda. Já chci zvýšení min. mzdy na 14 700 Kč! A do konce října musí padnout částka i od sociálních partnerů. Jinak rozhodne vláda sama. #NeLevnePraci
— Jana Maláčová (@JMalacova) October 18, 2019
Sociální partneři nedošli ke kompromisu ani během pondělního jednání. „Podle mých očekávání jsme shodu nenašli, tudíž je to na rozhodnutí vlády,“ shrnuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zástupci odborů prosazují, aby se hrubá minimální mzda zvýšila o 1650 korun na 15 tisíc korun měsíčně, zatímco Svaz průmyslu a dopravy ji chce zvýšit jen o 700 korun na 14 050 korun za měsíc.
Svaz ve svém výpočtu vychází ze vzorečku, podle něhož by měla minimální mzda vždy činit 44 procent průměrné mzdy z předchozího roku. Aby se minimální mzda počítala podle jasně daného vzorce, prosazuje dlouhodobě. „Aby to nebylo každý rok politické rozhodnutí, na které čekáme do poslední chvíle,“ říká mluvčí svazu Eva Veličková.
Termín Maláčové přitom svaz vážně nebere a počítá s tím, že o minimální mzdě bude jednat dál příští měsíc, například na setkání tripartity 18. listopadu. „Žádné oficiální stanovisko jsme od paní ministryně nedostali. Všimli jsme si toho jen na internetu, kam to napsala,“ tvrdí Veličková.
Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Barbary Hanousek Eckhardové ale „deadline“ platí. „Dva měsíce do konce roku by vláda měla rozhodnout i kvůli pracovnímu trhu a zaměstnavatelům. Kvůli stabilitě a předvídatelnosti,“ sdělila Deníku N. S rozuzlením problému na vládě počítají i odbory. Shodne-li se vláda na částce navrhované Maláčovou, bude podle Středuly na politicích, aby lidem vysvětlili, proč má Česko nižší minimální mzdu než jiné země v Evropě.
S minimální mzdou rostou i ostatní výdělky
Podle expertů oslovených Deníkem N se ale v Česku dají najít firmy, které mají problém už se současnou minimální mzdou. Například ekonom společnosti Akcenta Miroslav Novák zmiňuje podniky