Británie zažívá už čtvrtý brexit. Čeká nás oslabení anglosaského modelu demokracie, říká sociolog Smith
Ačkoliv rozhovor měl být o příčinách brexitu, rozprostřel se až k časům Jindřicha VIII. Dějinné události mezi dobou tudorovského panovníka a současností jsou pak jen dalšími důležitými díly do skládačky, kterou se z britského pohledu pokouší českým čtenářům poodkrýt historik a sociolog Dennis Smith. Vysvětluje i to, co má s brexitem společného koloniální Španělsko, vylodění v Normandii a komunistická Čína.
Jste potomek Ira a Velšanky, který žije v Anglii. Ovlivňuje to nějak váš názor na brexit?
Absolutně ne. Jsem Brit. Tady v České republice zjišťuji, že když dáváte na odiv svůj kosmopolitismus, není to přednost. Jak napsal Milton Rakove: „Nechceme nějakého nikoho, kterého nikdo neposlal.“ Jinými slovy, musíte reprezentovat něco, o co se lze přít. To z vás dělá člena nějaké skupiny.
Kosmopolitismu si jako akademik cením jako zdroje různých perspektiv, s nimiž můžu pracovat. Nás akademiky zajímá spíš to, co se děje, než to, co z toho máme my. Ale v politice to přednost není.
Jsem fanouškem evropské integrace. V 60. letech jsem procestoval „šestku“ (šest západoevropských zemí, které tvořily tehdejší Evropské hospodářské společenství) a sledoval jsem tehdejší atmosféru a náladu. Dnes ji můžu srovnávat z opačného konce. A byl bych velmi zklamán, kdyby se EU stala odrazem toho, co potkalo německou říši, Sovětský svaz a další velká uskupení, která se nedožila své dospělosti, na rozdíl od USA, které jsou dnes velkou, starou šelmou v džungli.
Brexit je jen dalším ze čtyř „brexitů“
Ptám se proto, že Spojené království bylo z kontinentu vždy vnímáno jako někdo, kdo je celou dobu jednou nohou venku. Od vstupu do EHS měla Británie speciální výjimku – rabat, vyjednaný premiérkou Thatcherovou, který jí zaručuje vrácení části členských příspěvků, má i opt-out (výjimku) ze Schengenu a z jednotné měny euro. Je to tak, že Britové prostě vždy byli jiní, vždy chtěli být částečně uvnitř a částečně mimo, ovšem dnes jejich zklamání a rozčarování z EU převážilo nad výhodami, které členství přináší?
V počátcích mělo velkou váhu silné vědomí toho, že Británie vyhrála válku a byla na stejné straně barikády jako dva zbývající státy z velké trojice (USA a SSSR, pozn. red.). Churchill sedával spolu s Rooseveltem a Stalinem. Ztráta postavení v této velké trojce byla dalším ze čtyř brexitů.
Takovým nedobrovolným brexitem byla i
