Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Když všichni, tak všichni!“ Slovenka v Libanonu popisuje, jak vypadá úplně nová revoluce

Demonstranti v Bejrútu oslavují demisi libanonského premiéra Saada al-Harírího. Foto: Azíz Tahír, Reuters
Demonstranti v Bejrútu oslavují demisi libanonského premiéra Saada al-Harírího. Foto: Azíz Tahír, Reuters

Slovenská expertka Viera Obeidová z Bejrútu vysvětluje, co se děje s Libanonem: Lidé už nechtějí žít v klanovém systému s neschopnou a zkorumpovanou vládou.

Jak moc je na Libanonu patrné, že je těsně před kolapsem?

Celá „revoluce“ je výsledkem dlouhodobého vývoje a dlouhé krize, ekonomické, fiskální, finanční i monetární, ale na druhé straně také mentální. Ta se týká ekologického znečištění i požárů, které zničily značnou část libanonských lesů, a samozřejmě také korupce ve vládě.

Jak se to projevuje v ulicích?

Už před začátkem revoluce stávkovaly benzinové stanice a pekárny a existoval černý trh s odlišnými směnnými kurzy dolaru a libanonské libry (kurz by měl být fixní 1 USD = 1500 LBP). Momentálně jsou zavřené školy, univerzity, vládní instituce a banky. Ochromena je ekonomika a chod celé země, jelikož protestující blokují silnice, což je forma nenásilného nátlaku na vládu.

Politici už vyzvali protestující, aby „uhnuli“ stranou, pokračovali v protestech, ale odblokovali silnice.

Zajímavé je, že banky pravidelně doplňují hotovost v bankomatech a informují o tom své zákazníky prostřednictvím SMS. Některé obchody a restaurace jsou otevřené. Letiště funguje a lze k němu bez problémů dojet. Cesta na letiště byla blokována pouze v prvních dnech protestů, což využívali různí spekulanti – cestujícím nabízeli odvoz na skútrech za přemrštěné ceny.

Slovenka Viera Obeidová (36) má doktorát z mezinárodní politiky z Vysoké školy ekonomické v Praze a se svou rodinou žije v Bejrútu. Slovenský Denník N s ní mluvil tom, čím jsou bouřlivé protesty v Libanonu unikátní a zda je šance, že se tato malá blízkovýchodní země po nich může změnit.

Důvodů, proč vyšli Libanonci do ulic, je víc. Tou rozbuškou ale byl návrh zdanit telefonování přes WhatsApp. O co se jednalo?

V týdnu před začátkem revoluce Libanon bojoval s lesními požáry. Přitom vyšlo na povrch, že dvě speciální helikoptéry pro hašení požárů, které vláda vlastní, jsou nepoužitelné, protože nebyly dlouhodobě udržovány.

Ve čtvrtek 17. října vláda oznámila další zvyšování DPH, i přes to, že naposledy bylo DPH zvýšeno před šesti měsíci, a zavedla novou daň za používání WhatsAppu. To byla poslední kapka.

Libanonci WhatsApp

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Blízký východ

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější