Prezident osvoboditel. Prezident budovatel. Prezident rasista?
Komentář Jany Ustohalové: Vědomí, že máme prezidenta, vůči kterému se musí Romové neustále obhajovat, že tu mohou žít s námi, je možná nejděsivější vzkaz letošních oslav 28. října.
Loni 28. října večer jsem seděla v londýnském Peckhamu, kde jsem byla na návštěvě u kamarádky, a střídavě jsem se třásla vztekem a studem, podle toho, jak přicházely zprávy z Hradu o jménech vyznamenaných.
V cizině jsem to prožívala nějak intenzivněji – vaše země má svátek, chcete na ni být hrdí, a místo toho se můžete pochlubit leda tím, že váš prezident vyznamenává dezinformátory (Best, Žantovský), kdysi aktivní spolupracovníky StB (Zbořil), nebo rovnou lidi, kteří budovali a upevňovali totalitní komunistický režim (Sýs).
Horší to být nemůže, utěšovala jsem se. V určitém slova smyslu to ale letos horší bylo a progres je vidět. Navíc tím, jak se scénář opakuje, zarývá se lidem víc do hlav a získávají dojem, že je to normální, neboť opakování je matka moudrosti a opakováním vznikají stereotypy. Taky stokrát opakovaná lež se stává pravdou, že?
Jako pokaždé, když mluvil prezident o znesvářené zemi rozdělené nenávistí, nezmínil se, že on sám má na tomto stavu největší podíl – a neodpustil si ani včera rýpnutí do klimatických aktivistů. Přehled vyznamenaných je jen zprávou o jeho preferencích, přátelích, sponzorech, podporovatelích či závazcích, nic víc. A taky o jeho latentním rasismu a xenofobii.
Problémy je legitimní řešit silou
Mimo jiné se už stává tradicí, že si každý rok na podzim prezident vzpomene, že si má kopnout do Romů. Zatímco loni to udělal už