Deník N

Češi se podle mezinárodního průzkumu odvracejí od gayů a leseb. Data to nepotvrzují

Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N

V posledních letech se Češi nejvíce ze všech evropských národů odklonili od pozitivního vnímání homosexuálů. Alespoň to vyplývá z nedávno zveřejněné studie, jejímiž výsledky o víkendu rozvířilo sociální sítě Rádio Svobodná Evropa. Podrobnější pohled na tuto studii i data od domácích agentur ale tento pohled přinejmenším narušují.

Během víkendu se na sociálních sítích začala šířit grafika, která ukazuje Česko v poněkud nelichotivém světle. Rádio Svobodná Evropa na svůj Facebook vložilo infografiku, která ukazuje, že zatímco v roce 2007 akceptovalo homosexualitu 83 procent Čechů, do letoška se číslo velmi dramaticky propadlo na pouhých 59 procent. Tato data zveřejnil před dvěma týdny Pew Research ve velké studii, která se zabývala postoji lidí třicet let po pádu komunismu, aniž však vzbudila větší pozornost.

Okamžitě se vyrojily interpretace, které propad v průzkumu přisuzují zejména rostoucím požadavkům homosexuálů na vyšší práva – ať již na sňatky mezi lidmi stejného pohlaví, nebo možnost osvojit si v páru dítě bývalého partnera či partnerky.

Jenže žádná z agentur v Česku, které kontinuálně sledují postoje lidí k různým společenským tématům, tvrzení, že by česká společnost přestávala respektovat homosexuály kvůli jejich „zvyšujícím se požadavkům“, ani zdánlivě nepotvrzuje.

Ale popořadě. Výzkumníci Pew Research se ptali, která z popsaných tezí je tázaným bližší: „Homosexualita by měla/neměla být společností akceptována.“ Podle zveřejněných dat skutečně od roku 2007 pokleslo procento lidí, kteří v Česku odpovídají na tuto otázku kladně. A to téměř o čtvrtinu populace.

„Ta otázka je docela zvláštní – co znamená akceptovat homosexualitu jako způsob života? To může v jedné době znamenat registrované partnerství a konec nejtvrdší diskriminace, a po deseti letech být asociováno s uzákoněním manželství gayů a leseb. Tomu by taky odpovídala podpora okolo 50 až 60 %,“ říká pro Deník N sociolog Daniel Prokop. Pochopení a význam této otázky mohou tedy podle sociologa být v čase velmi proměnlivé, zvlášť když je položena takto obecně.

„Tyto otázky mají problém, že

Analýza

V tomto okamžiku nejčtenější