Deník N

Mezinárodní pomoc přišla příliš pozdě, říká misionář, který dokumentoval válečné zločiny

Gabriel Kuchta, DeníkN
Gabriel Kuchta, DeníkN

S Aureliem Garezzou, který působí ve Středoafrické republice jsme mluvili o tom, jak se snažil dostat k jednacímu stolu strany občanské války a co v zemi nyní hledají Rusko a Čína.

Jaký je největší stereotyp o Africe, který vám vaše práce vyvrátila? 

Nevím, když jsem odjel do Afriky poprvé, bylo mi dvacet let. Potom jsem se tam vrátil ve třiceti a od té doby už je to dvacet sedm let, co žiju v Africe. Po takové době už na své stereotypy zapomenete.

Z jak velké části jste kněz, a z jaké humanitární pracovník?

100 % a 100 % (smích). Nedá se to oddělit. Jako křesťan a jako člověk musíte dělat obojí. Ze začátku to bylo jednodušší, protože jsem pracoval s dětmi. Když jsem se vrátil po roce 2003, tak v zemi už bylo po válce a práce byla jiná. V poválečném období bylo třeba zemi obnovit jak duchovně a morálně, tak i v konkrétních věcech, jako školství a zemědělství.

Když se válčilo ve Středoafrické republice, jak se vám podařilo získat respekt válčících stran? Proč vám naslouchali? 

Ve Středoafrické republice se tehdy spojilo více věcí

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Afrika

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější