Deník N

Notes: To je to kouzlo, co dokáže Babiš. Žvanírna s chlebíčkama a šílená devadesátá léta

Tištěný Deník N: od pondělí do pátku na pultech trafik nebo ve vašich schránkách. Foto: Deník N
Tištěný Deník N: od pondělí do pátku na pultech trafik nebo ve vašich schránkách. Foto: Deník N

Čtvrteční výrobnou Deníku N provází Magdalena Slezáková.

Den Deníku N

Jestli se někdo umí otáčet kolem peněz, je to Andrej Babiš. S nejnovějším dokladem tohoto faktu se seznámíte díky pátrání Elišky Hradilkové Bártové. Zjistila, že Babiš skupoval desítky hektarů státní půdy, kterou pak náramně výhodně prodal – za více než trojnásobek a především sám sobě. Podle Transparency International je to „další příklad premiérova kouzlení s penězi a obcházení pravidel“.

V dnešním Studiu N si o vyšetřování Babišových fint s pozemky můžete poslechnout přímo z úst Elišky. Kromě toho Filip Titlbach vyzpovídal i Janu Ciglerovou, která sleduje kanadského premiéra Justina Trudeaua a to, jak přichází o sympatie části voličů.

Peníze a jejich trojnásobek hrají hlavní roli také v analýze Terezy Mynářové. Tentokrát ne spolu s Andrejem Babišem, ale s Litvou. Pobaltská republika je zatím poslední zemí EU, která zavedla euro, a mnozí Litevci si teď stýskají, že zboží trojnásobně podražilo. Tereza přímo ve Vilniusu zjišťovala, co je na tom pravdy, a díky tomu se to můžete dozvědět i vy. Českou republiku euro teprve čeká (?); o to je Terezina práce cennější.

A peníze do třetice: Jan Moláček pokračuje ve svém vyšetřování pražského exekutora Igora Ivanka, který má hned dvě věci: kromě smlouvy s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových rovněž vazby na byznys kolem ruské ambasády. Ukázalo se totiž, že úřad Ivanka stále zásobuje exkluzivními zakázkami, přestože už před osmi měsíci sliboval, že vysoutěží nového exekutora.

Objektiv Ludvíka Hradilka vás vezme za Sedmi glosami o českém mediálním prostředí v pražském Národní muzeu. Místo vypelichaných vycpanin si můžete prohlédnout výstavu o třech stoletích ovlivněných denním tiskem:

Rušno dnes bylo ve Sněmovně, kde poslanci schvalovali zprávy o činnosti a hospodaření České televize. Vzrušenou debatu, kterou sledovaly naše parlamentní zpravodajky Bára Janáková a Hanka Mazancová, jako obvykle lemovaly pozoruhodné výroky. K „neomarxistické propagandě“ a „eurohujerství“, oblíbeným stálicím některých poslanců, se přidalo „prznění duší dětí“ či zajímavé adjektivum „pravdoláskovní“, jejichž autorem je ostřílený tvůrce neologismů Miloslav Rozner (SPD).

Kromě toho, že Bára s Hankou sledovaly poslance, stihly také vyzpovídat ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Ten ve velkém rozhovoru komentuje nejen dění kolem České televize, ale také slova premiéra Babiše o „žvanírně s chlebíčkama“ (rozuměj českém předsednictví v Radě EU) nebo nízké volební preference ČSSD. Zázraky za čtrnáct dní prý zkrátka neumí.

Jestlipak se jednou v politice objeví i Eduard Štréblů, další z Dětí Husákových dětí, které v novém seriálu Deníku N zpovídá Renata Kalenská? Devatenáctiletý mladík má o věci veřejné velký zájem – a kromě toho mluví třemi cizími jazyky a část života prožil v zahraničí. „Myslím si, že sametová revoluce není svým způsobem u konce. Připadá mi, že tu byla nějaká šílená devadesátá léta, o kterých já si můžu jenom přečíst,“ říká.

Eduard Štréblů. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Trpišovského tahák, kladenský nárt a prohra, po které se trenér nebál chválit“ – aneb David Janeczek píše o utkání Slavie s Barcelonou. Přečtěte si, proč si Slavia udělala v Evropě další skvělou reklamu, ačkoli Barceloně podlehla.

Komerční příloha: Už jste slyšeli o německé „nejvíce digitální“ továrně? Její kouzlo spočívá v tom, že využívá novou technologii 5G a i nejmenší součástky jsou připojené k síti. Detailní tok informací umožňuje efektivní a pružnou výrobu. V tomto případě jde o produkci elektromobilů do měst e.GO.

Zítra v tištěném Deníku N

  • Podnikatel, který uspěl na východě. Kdo je Vladimír Plašil, jehož 28. října vyznamená Miloš Zeman?
  • Starosta Černošic o nahém králi. Rozhodnutí Středočeského kraje o údajném střetu zájmů Andreje Babiše je formalistické, říká Filip Kořínek
  • Tvář normalizace Lubomír Štrougal. Kabinetní hráč a pragmatik s chladnou hlavou
  • Komentář: Zemanův kreativní přístup ke státnímu vyznamenání
  • Česká klasika i východní přísliby. V Jihlavě začal 23. ročník největší české přehlídky dokumentárního filmu
  • Nekrolog Inga Maurera, světlonoše éry designu
  • Střídání letního a zimního času. Nebezpečně si zahráváme se svými vnitřními hodinkami, varuje neurofyzioložka

Letem světem

Dnes skutečně jen letem: poslanec Rozner není jediný, kdo v těchto dnech předvedl své řečnické umění. Na vlnách Českého rozhlasu mu zdatně konkurovali další dva pánové.

Místopředseda KSČM Stanislav Grospič se podělil o svou rozkošnou interpretaci 21. srpna 1968. Kdepak okupace! A všichni ti mrtví byli stejně jen „vesměs oběti dopravních nehod“.

Zazářil ovšem i regionální viceprezident Huawei Radosław Kędzia. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu se mimo jiné nechal slyšet, že neví „o žádných koncentračních táborech v Číně, ani v Sin-ťiangu pro Ujgury“.

Známe to: Čí chleba jíš, toho píseň… Ale stejně by mne zajímalo, co by na to panu Kędziovi řekly ty statisíce lidí, kteří se v čínských koncentrácích ocitly. Anebo Ilham Tohti, významný ujgurský akademik a zastánce mírového soužití a svobod v Sin-ťiangu, jenž právě dnes získal Sacharovovu cenu.

Škoda, že se to jen tak nedozvíme. Možná vůbec nikdy: profesor Tohti, podle Komunistické strany Číny nebezpečný radikál a separatista, si kdesi, neznámo kde a neznámo v jakých podmínkách, odpykává doživotní trest. Jeho rodina o něm už několik let neslyšela. Tohtiho manželka nemůže opustit Peking a podobně jako Liou Sia, manželka zesnulého laureáta Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa, trpí těžkými depresemi.

Ještě že je pan Kędzia z obliga, neboť „nepracuje v Číně“ a Sin-ťiang „není jeho region“.

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější