Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nebezpečná hra o čas. S trvalým letním by nám nejspíš častěji hrozila deprese, cukrovka či infarkt, varuje vědkyně

Fyzioložka Alena Sumová. Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR
Fyzioložka Alena Sumová. Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR

Ze soboty na neděli si ještě přetočíme ručičky hodinek o šedesát minut zpátky, ale střídání času v Evropské unii do roku 2022 nejspíš skončí. Členské státy se mají rozhodnout, jestli na svém území budou mít celoročně zimní, nebo letní čas. Odborníci ale mají jasno už teď.

Pozn. red.: Článek připomínáme při příležitosti změny času – ze sobotu na neděli začne platit zimní čas. Ve tři hodiny ráno se posunou hodiny zpět na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. K budoucnosti změny času zatím Evropská komise nepřijala konečné rozhodnutí.

„Pokud čas stálý, tak ‚zimní‘. Nastolení celoročního letního času by mohlo mít negativní účinky na lidské tělesné i duševní zdraví,“ tlumočí fyzioložka Alena Sumová stanovisko Evropské společnosti biologických rytmů. Zatímco v průzkumech a anketách lidé spíš preferují letní čas, česká vláda se zatím kloní k setrvání u standardního zimního času. Odborníci na biorytmy v Evropě i zámoří, kteří se zabývají časovým řízením procesů v našem těle – chronobiologové –, jednoznačně doporučují, aby byl ponechán standardní, lidově řečeno „zimní“ čas.

„V Rusku už mají experiment s trvalým letním časem za sebou, střídání zrušili dávno. Nejdřív zavedli celoroční letní čas, ale netrvalo dlouho a zrušili ho na základě stížností, nedělalo to dobrotu,“ připomíná neúspěšný plošný ruský test na lidech Alena Sumová.

Nezodpovědní hodináři

Pokud neposuneme čas v létě, přijdeme o hodinu světla ve večerních hodinách, o hodinu se zkrátí i ty nejdelší a všemi milované letní večery. Budeme-li však mít letní čas v zimě, dvojnásobně se prodlouží doba, kdy většina Čechů musí vstávat do tmy. Od začátku listopadu až do konce února by svítalo nejdříve v osm hodin, během ledna by se žáci školou povinní učili dokonce ještě celou první hodinu „potmě“, což by podle expertů mělo vliv přinejmenším na jejich pozornost. Pokud se střídání času zruší a nastolí se celoroční „léto“, bude hodina světla navíc večer vykoupena nejspíš i nárůstem civilizačních onemocnění.

Doc. PharmDr. Alena Sumová, DSc. je vedoucí oddělení neurohumorální regulace ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR. Vedle toho zastává funkci vědeckého sekretáře v Evropské společnosti biologických rytmů. Je nositelkou řady vědeckých ocenění. Zabývá se neurofyziologií, neurohumorální regulací (tj. vzájemnou komunikací mezi buňkami živého organismu) a chronobiologií (tj. cyklickými ději v živých organismech).

„Světlo při ranním vstávání a rozjezdu má zcela zásadní vliv na správné fungování mnoha životních funkcí,“ říká Alena Sumová. „Vstávat dlouhodobě do tmy je jako startovat auto s úplně studeným motorem.“

Trápíte tak svůj vůz často? Nejspíš ne. A své tělo?

Z toho, co věda ví o závislosti spánku a biorytmů na denním světle u savců a z velkých studií na některých ohrožených skupinách obyvatel (například zdravotních sestrách, které pracují na směny), lze předpokládat, že pro

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější