Někdejší bratry trápí rozdílná traumata. Čechy bolí Mnichov, Slováky jejich stát z dob nacismu
Přesně před sto lety svedl běh dějin na desítky let k sobě dva národy v mnoha ohledech velmi blízké, v lecčems ale rozdílné. Češi a Slováci například více či méně odlišně vnímají některé klíčové předěly společného soužití. Příčiny pro Deník N okomentovali tři Slováci, kteří buď v Česku žijí, nebo k němu mají blízký vztah.
Vznik Československa v roce 1918 obecně hodnotí kladněji Češi, což prokázal i loňský průzkum slovenského Institutu pro veřejné otázky. Zatímco v tuzemsku má k této mimořádné historické události pozitivní postoj 83 procent lidí, na Slovensku jen 68 procent.
K největším traumatům 20. století patří v Česku rok 1938, kdy země na základě mnichovské dohody přišla bez boje o pohraničí. Negativně tuto událost podle průzkumu CVVM z letošního března k vnímání „osudových osmiček“ hodnotí 69 procent Čechů, ale jen 37 procent Slováků.
Speciál Deníku N: A to je ta krásná země… (1918 – 2018)
Slovensko sice muselo postoupit část území Maďarsku, podle Heleny Noskové z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR ale mnozí Slováci poválečnou situaci, kdy české pohraničí musely opustit zhruba tři miliony Němců a bylo nutné vylidněné Sudety zaplnit, využili jako novou příležitost. Exodus to byl skutečně masivní, vidina nového začátku přivábila celkem čtvrt milionu lidí. Přicházeli hospodařit na osiřelých polích, ale i za prací v průmyslových podnicích, které se na Slovensku nedostávalo.
Jak Nosková uvádí v publikaci Pražské ozvěny, Minulost a současnost Slováků v českých zemích, v některých případech se stěhovaly celé vesnice, například Šarišské Jastrabie na severovýchodě země nebo Horné Srnie na hranicích s Českem. Nově získaná, někdy jen sezónní, zaměstnání pomohla zejména lidem z těch částí Slovenska, které se nejvíce potýkaly s následky války.
Co zbylo ze Slovenského státu
Slovenskou společností ale podle Noskové stále velmi negativně rezonují 30. léta, kdy vyvrcholila Velká hospodářská krize, která na Slovensko dopadla daleko víc než na českou část republiky. Vláda sice plánovala ze Slovenska učinit turisticky atraktivní cíl (a v Česku budovat průmysl), hluboká ekonomická deprese ale tento záměr zhatila. Nezaměstnanost v Československu eskalovala v roce 1934, kdy dosáhla 17,4 % (pro srovnání: letos v srpnu činila v ČR 3,1 %, v SR 5,4 %). „Slováci doufali, že se Češi za ekonomické krize ujmou slovenské obrody.
