Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Chtěl jsem utéct zločinům otce-komunisty. Abych se nezbláznil, psal jsem básně

Jang Ťien-li patří k vůbec nejznámějším čínským disidentům. Dnes stojí v čele organizace Citizen Power Initiatives for China. Na snímku je letos v říjnu v Praze, jako host konference Forum 2000. Foto: Magdalena Slezáková, Deník N
Jang Ťien-li patří k vůbec nejznámějším čínským disidentům. Dnes stojí v čele organizace Citizen Power Initiatives for China. Na snímku je letos v říjnu v Praze, jako host konference Forum 2000. Foto: Magdalena Slezáková, Deník N

Málokterý příběh vám o dějinách Čínské lidové republiky poví víc než život Jang Ťien-liho. Zázračný matematický talent, který marně zkoušel změnit režim zevnitř a pak přežil krveprolití na Tchien-an-men. Láskyplný syn, který se bolestně vyrovnává s vědomím, že otec jménem strany páchal těžké zločiny. Disident, který ve vězení na samotce skládal básně, aby nepřišel o rozum. Statečný člověk, který miluje rodnou Čínu – a bojí se, že se čím dál víc podobá nacistickému Německu.

Máte dvě děti, se kterými žijete ve Spojených státech. Přemýšlíte někdy, jak by žily, kdyby vyrůstaly v Číně?

Lidé jako já, čínští disidenti, se takovým myšlenkám nevyhnou. Kdyby se moje děti narodily v Číně, čekalo by je leccos. Bály by se každého zabušení na dveře, protože by nikdy nevěděly, jestli tam nestojí policie. Možná by jim nedovolili chodit do školy, jako dětem mnoha mých přátel v Číně.

A i kdyby ano, zastrašovali by je a diskriminovali – dětem disidentů se věnuje zvláštní pozornost. Učitelé, ale i spolužáci, protože děti poznají, když se učitel na někoho zaměří, a i když třeba nerozumí proč, vědí, že tohle dítě je zkrátka „divné“. A co pak, až by se moje děti chtěly dostat na dobrou školu? Kdyby chtěly najít dobrou práci?

Ze všeho nejhorší by ale bylo, co by jim provedli s hlavou. Podívejte se na videa a fotky z Číny: dokonce už ve školce tam dětem vymývají mozky.

Miluj stranu, miluj vůdce, oblékni uniformu, každé ráno salutuj vlajce. Uč se dějiny, ale dějiny vymyšlené vládou, ne ty pravdivé. Opakuj lži, nebo snášej trest. Takový život by čekal moje děti, kdyby se narodily v Číně.

Vy jste se tam ale narodil, v roce 1963. Jen chvíli po brutálních čistkách, Velkém skoku a hladomoru, nejhorším v dějinách lidstva. Jen chvíli před kulturní revolucí. Vymývali mozek i vám?

Samozřejmě. Byly mi tři, když vypukla kulturní revoluce. Nejvyšší vůdce Mao Ce-tung ji spustil, protože se bál o moc a chtěl se zbavit těch, kdo ji podle něj ohrožovali, hlavně Liou Šao-čchiho.

Liou Mao kritizoval kvůli politice, která zabila desítky milionů Číňanů. (Liou, v letech 1959–1968 předseda ČLR, kdysi býval třetím nejmocnějším mužem Číny po Maovi a Čou En-lajovi. Mao si ho zprvu pěstoval jako následníka, ale nakonec ho jako „zrádce revoluce“ utýrali na podzim 1969, pozn. red.)

A můj otec, to byl kádr staré generace. Vedl stranu v provincii Šan-tung a vůbec nechápal, co se to najednou děje. Mao nikomu nevykládal: „Poslyšte, potřebuju se zbavit toho a toho a udělám to na úkor vás všech!“ Místo toho hnal rebely proti starému systému kádrů, aby lidé přísahali věrnost přímo jemu, ne skrz hierarchii strany. A ublížilo to snad každé rodině v Číně, včetně té mojí. Otce zmlátili a odvezli ho pryč.

Cesta za „převýchovou“?

Přesně tak, převýchovný tábor kdesi na venkově. Byl jsem maličké dítě a byl jsem vyděšený. O pár let později, když Mao dosáhl svého cíle, se otec vrátil.

Jak žít s otcem zločincem

Změnil se?

Nemyslím si. Vrátil se, když mi bylo nějakých sedm, osm. A viděl jsem, jak se chová. Jak se on a další kádry mstí rebelům, kteří je za revoluce trýznili. Jak je čistí.

Není to začarovaný kruh? Násilí plodí násilí, a to zas další?

Začarovaný kruh to vystihuje. Je to past: zabij, nebo tě zabijí. Otec sotva přežil, ale

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

70 let komunistické Číny

Čína

Rozhovory

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější