Deník N

Skrytá zákoutí, umělecká díla i koberec. Památkáři vysvětlili, proč chtějí navzdory Praze 1 chránit ateliér sochařky Wichterlové

Ateliér Hany Wichterlové v Praze 1 na malostranském Újezdu. Foto: David Cysař
Ateliér Hany Wichterlové v Praze 1 na malostranském Újezdu. Foto: David Cysař

Deník N získal zatím nepravomocné rozhodnutí, kterým ministerstvo kultury prohlásilo malostranský ateliér sochařky Hany Wichterlové za kulturní památku. Památkáři sice připouští, že místo je ve špatném technickém stavu, chránit se ho ale rozhodli kvůli osobnosti významné umělkyně i jejího manžela. A to navzdory protestu první městské části, která byla opakovaně proti. Praha 1 pro Deník N nicméně uvedla, že se proti rozhodnutí odvolávat nebude.

Ve zhruba dvacetistránkovém rozhodnutí ministerstvo kultury označuje nejen Wichterlovou, ale i jejího muže, sochaře Bedřicha Stefana, za významné postavy dějin českého sochařství 20. století. A právě to byl stěžejní důvod, proč se malostranský ateliér na Újezdě, kde známá umělkyně 50 let žila a tvořila, rozhodlo ochránit.

„Pro svoji vysokou výtvarnou a historickou hodnotu je významným dokladem životního způsobu a prostředí pražské kulturní společnosti období 1. i 2. poloviny 20. století,“ stojí v zatím nepravomocném rozhodnutí, které má Deník N k dispozici. Společnost se u Wichterlové scházela opravdu prvotřídní: vedle básníků Jaroslava Seiferta či Vladimíra Holana k ní docházel i architekt Otto Rothmayer nebo Anna Masaryková.

Nejde přitom jen o samotný ateliér, nýbrž o celý soubor věcí, mezi nimiž jsou sochy, koberec či křesla, které mají přímý vztah k Wichterlové se Stefanem.

Ministerstvo totiž přiznává, že samotný ateliér nemá vysokou architektonickou hodnotu. „Jde o stavbu utilitárních forem,“ píše doslova. „Teprve ve spojení se sochařčinou tvorbou a prostředím, které tvoří umělecká díla i předměty denní potřeby, jež sochařku obklopovaly, a spolu s úpravou nevelké zahrádky a jejích sochařsky dotvořených zákoutí, vznikl jedinečný celek s působivým vyzněním genia loci místa,“ vysvětluje ministerstvo své rozhodnutí.

“Obdobně jako nedaleký ateliér světově proslulého fotografa Josefa Sudka má nezastupitelné místo ve struktuře malostranské zástavby, upomíná na skrytá zákoutí s bohatým tvůrčím potenciálem osobností pražské umělecké scény 20. století,” připomíná ministerstvo kultury.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Praha

V tomto okamžiku nejčtenější