Deník N

Notes: Nanuky v senátu, obscénní zlobidla na pískovišti a medový estébák, co vyvolával tíseň

Tištěný Deník N najdete od pondělí do pátku na pultech trafik nebo ve svých poštovních schránkách. V pátek i s víkendovou přílohou Kontext N. Foto: Deník N
Tištěný Deník N najdete od pondělí do pátku na pultech trafik nebo ve svých poštovních schránkách. V pátek i s víkendovou přílohou Kontext N. Foto: Deník N

Pátek večer a víkend před námi – nedali byste si zmrzlinu? Máme ji. A také obavy o miliardový tendr v Praze, dvousečnou radost prezidenta Trumpa v Americe, bití na poplach před koncem sexu i hlavy zničené šílenstvím. Z dnešního Deníku N pro vás vybírá Magdalena Slezáková.

Den Deníku N

Jakožto někdejší studentka sinologie na FF UK snad ani nemohu začít jinak než dnešním jednáním Akademického senátu Univerzity Karlovy o kontroverzní smlouvě s firmou Home Credit. Spor, kvůli kterému se kýve židle pod rektorem Tomášem Zimou, pečlivě sledují Hanka Mazancová s Adélou Skoupou. Včera stovky akademiků volaly po Zimově odstoupení; dnes se rozdávaly nanuky, ale uvnitř jednací místnosti bylo pěkně horko. Nakonec se Zima omluvilsenát přijal opatření.

Někde jsou nanuky, jinde zas lavičky, odpadkové koše či zábradlí – jako v pražském mobiliáři. Vedení hlavního města chystá klíčový tendr na jeho nového provozovatele a ve hře je až pět miliard korun. Hlasovat se teprve bude. Ale lobbuje se už teď, v hlavní roli firmy JCDecaux a BigBoard. Je problém, když se pražští politici scházejí s jejich zástupci? Spekulace o možném ovlivňování soutěže popisuje Prokop Vodrážka.

Spekulace jsou věc ošemetná. Není nad to, být si jistý, a přesně v tom vyniká prezident USA Donald Trump. Dobře například ví, že „není žádná zábava, když kolem vás lítají kulky“ a že Turci a syrští Kurdové jsou „jako dvě děti na pískovišti, někdy je prostě musíte nechat se porvat“.

Ještě že se našel někdo rozumnější (čti Trump), který od sebe ta nevyspělá zlobidla odtrhl! „Díky vedení Donalda Trumpa se podařilo uzavřít pětidenní smír,“ oznámila vítězně Trumpova administrativa. Opozice a zejména experti na Blízký východ si o „obscénním a nevzdělaném vyjádření“ myslí své, upozorňuje Jana Ciglerová.

Ne že by Donald Trump měl na obscénní vyjadřování patent. Vzpomínáte? „Paní ministryně přišla o své dvě přednosti“ – toť lítostivá glosa Vlastimila Tlustého, tou dobou poslance za ODS, když Petra Buzková před bezmála 20 lety podstoupila plastickou operaci poprsí. Léta běží, ale některé výroky nestárnou a podle všeho ani to, čím jsou puzeny.

„Zničené kariéry. Presumpce viny. Konec sexu,“ vypočítává Karolína Kašparová dnešní slova těch, kteří pranýřují hnutí #MeToo jako vynález zahořklých feministek. Velmi zajímavý (a podotýkám, že i velmi racionální) text o tom, kde se tyto argumenty vzaly a jak je ukotvovaly elity doby posametové, vám nabízíme díky naší páteční příloze Kontext N – přesně v duchu jejího názvu.

A ještě jedno delší čtení vám chci doporučit: další Tvář normalizace. Tentokrát Jana Ustohalová mapuje stopy Miloše Baty, druhdy vzorného majora StB, dnes spokojeného důchodce, který rád houby a vnoučata. „Typ člověka, kterého si zapamatujete. Vyvolával tíseň,“ vzpomíná na „svého“ estébáka brněnský chartista Petr Pospíchal. Výtečný článek s děsivým obsahem.

Úlevu od normalizačních běsů nabízí matematika brexitu s Janem Kudláčkem. Nepamatuji nikoho, kdo by tu zběsilou brexitovou změť uměl rozplést přehledněji, než právě editor naší zahraniční rubriky. Tím spíš den před zlomovým zasedáním parlamentu. Už zítra totiž britští poslanci zpečetí osud dohody o odchodu Británie z EU a bude to hodně dramatické: 31. říjen je za dveřmi.

„Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené šílenstvím, zní na začátku možná nejslavnější básně padesátých let. Vidím nejmocnější hlavy své generace zničené šílenstvím, chtělo by se zvolat po šedesáti letech při pohledu na aktuální dění. Jsme v rukou lunatiků a přihlížíme, jak hoří Řím,“ píše ve svém komentáři Ján Simkanič. Shoří docela? A pokud ano, co (nebo kdo) povstane z popela?

Když slova nestačí, řekni to obrazem. Tak jako náš zvláštní korespondent Jaz:

Foto: Jaz

Letem světem

Generální tajemník Si zkrátka táhne, a zdaleka nejen na televizních obrazovkách na Pražském hradě. „Rozdrcená těla a na prach rozemleté kosti“ vzpurných „separatistů“ dal k lepšímu během své nedělní návštěvy Nepálu, ale nyní už je zpátky v Číně. A chystá se na dnešní slavnostní zahájení Světových vojenských her ve Wu-chanu, jak informuje agentura Sin-chua.

Není to však jediná zajímavá zpráva, kterou dnes Sin-chua svým anglofonním čtenářům nabídla. Věděli jste například, že letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) spustí „projekt na snížení chudoby prostřednictvím vzdělání“, neboť je „povinností ČLOA přispět svým dílem k budování státu a sloužit lidu“? Projektu se přezdívá „Jarní pupen modré oblohy“, sdělil plukovník letectva Wang Wej-chua.

Neméně poutavé jsou i titulky „Velkolepá obnova čínského národa se blíží“, „Stíhačky se předvedly na oslavách 70. výročí letectva ČLOA“ a zejména jadrné „Bývalý předseda Čínské demokratické ligy zpopelněn“. Solidní příspěvek do vládního tažení proti pohřbívání do země!

Blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček mluvil na jihu Turecka s lidmi, kteří si stýskají na uprchlé Syřany. Prý jim běženci přetěžují školy, berou práci, a dokonce i manželství: „Peníze, které turecká vláda utrácí za pomoc uprchlíkům tady v Turecku, by mohla v té bezpečné zóně investovat do výstavby nemocnic, škol, silnic. Turecko na to má. Je přece důležité, aby lidé mohli žít šťastně ve své zemi.“

„Evropským lídrům se na půdě Rady Evropy nepodařilo přesvědčit Francii, aby ustoupila a povolila začít přístupové rozhovory se Severní Makedonií a Albánií,“ píše Balkan Insight. Francie, která volá po reformě vstupních mechanismů, tím zklamala jak zástupce obou balkánských států, tak partnery uvnitř Unie. Podle komisaře pro rozšíření Johannese Hahna „je to EU, kdo kvůli (svým) vnitřním problémům selhal. Poškodila svoji důvěryhodnost nejen na západním Balkáně“. Celkový obraz dnešního summitu podává naše unijní zpravodajka Markéta Boubínová.

BBC vydala výborný článek o jihokorejské zpěvačce a herečce Sulli, vlastním jménem Čche Činri, která tento týden v pouhých 25 letech zemřela. Sulli, jedna z nejznámějších hvězd celosvětově oblíbeného K-popu (korejského popu), si věhlas vydobyla také tím, že otevřeně mluvila o věcech, o nichž většina mlčí.

Že K-pop funguje jako nelítostná továrna, co chroustá psychické zdraví a někdy i životy. Stejně tak jako virtuální šikana. A že Korejkám se o rovnoprávnosti pořád může jen zdát – všechno témata, která jsou ve velmi konzervativní jihokorejské společnosti problém. Sulli před svou smrtí trpěla těžkou depresí.

Severokorejské okénko

Když je řeč o Koreji: ze sociálních sítí jsem vyrozuměla, že maršál Kim Čong-un na svém bělouši znovu triumfálně přicválal na výsluní pozornosti. Poutavé snímky, což o to. Kampaň v severokorejských médiích, která jim jde v patách, už tolik zájmu – zcela pochopitelně – nevyvolává, ale je to škoda. Podle expertního serveru NK News totiž naznačuje, že režim čekají těžká rozhodnutí a dost možná začne utahovat šrouby.

Aspoň že se vůdce může kojit vědomím, že se po něm jmenuje univerzita národní obrany! Západ teď vůbec poprvé zaznamenal odznak jejího absolventa. Co myslíte, jak to spolu raketě s jádrem sluší?

Foto: Repro Twitter, NK News

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější