Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zatčený zběh se stal esem StB, spolu s premiérem jednal s vůdci revoluce. Dnes vykládá o úpadku Západu

Oskar Krejčí, poradce posledního předlistopadového předsedy vlády Ladislava Adamce. Foto: ČTK
Oskar Krejčí, poradce posledního předlistopadového předsedy vlády Ladislava Adamce. Foto: ČTK

Když vojáci v únoru 1968 zadrželi pár set metrů od rakouské hranice drobného mladíka s Lermontovými verši v kapse, neměli představu, jak prominentní režimní figurou se stane, o nic lepší než jejich služební pes Besy. Oskar Krejčí to přes elitního donašeče Státní bezpečnosti dotáhl na poradce premiéra Adamce a sehrál nemalou roli v sametové revoluci. Přinášíme další díl seriálu Tváře normalizace.

Mírně zažloutlé stránky vyšetřovacího spisu šustí, z obálky vlepené do desek kouká bleděmodrý obal školního sešitu ze 60. let.

Na titulní straně stojí tři červeně psaná písmena PŠM, politické školení mužstva. Je z doby vietnamské války: na pijáku stojí „U Hanoje za Prahu“, na stránkách třeba dělba válek na spravedlivé (proletářů proti buržoazii) a nespravedlivé (agrese imperialistů proti socalistickým zemím). A citáty od Lenina, Marxe či Mao Ce-tunga.

Příběh Oskara Krejčího je zčásti znám. Ve své knize Jak pukaly ledy o vyjednáváních s ním za revoluce píše Michal Horáček, v cyklu České století ztvárnil v díle Poslední hurá vlivného poradce komunistického premiéra Ladislava Adamce Oldřich Kaiser. Ví se, že Krejčí byl rezidentem – zvlášť prověřeným a výkonným spolupracovníkem – komunistické Státní bezpečnosti, kterých nebylo mnoho.

Podrobnější příběh muže, který by nejspíš při svém zadržení pohraničníky na velkou kariéru nevsadil mnoho, zatím média nepřinesla. Co člověka, který před komunisty utíkal, přiměje k rozhodnutí stát se iniciativním pomocníkem politické policie při perzekuci spoluobčanů? Jak moc si takových lidí StB cenila? A poznáme na sobě, zda bychom v takové situaci také podlehli?

Až odejdu do ciziny

Na vysvětlenou: Oskar Krejčí nebyl protikomunistický bojovník. Podle spisů v Archivu bezpečnostních složek, které Deník N prostudoval, měl oba rodiče v KSČ. Otec prošel koncentračním táborem, matka coby komunistická okresní církevní tajemnice dohlížela na chod církve na Sokolovsku.

Nevysoký a štíhlý Oskar rád četl, rostl z něj intelektuál. V prosinci 1967 si vojenská kontrarozvědka zapsala, že povinnosti plní velmi dobře, vyniká v teorii i praxi a je politicky vyspělý nadšený marxista. „Dokáže praktické vývody vedoucího PŠM teoreticky správně zdůvodnit, používá citátů z Lenina, Marxe a Maa. Nikdo z čety není schopen s ním o těchto tématech diskutovat, potíže mají i vedoucí školení z řad politických pracovníků,“ stálo v hodnocení.

Jenže ideály vojína Krejčího – lze-li věřit dopisu, který napsal své

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Tváře normalizace

Česko, Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější