Babiš mluvil o vyslání „našich“ vojáků do Sýrie, pak o změně fungování NATO. Co tím myslí, nevysvětlil
Turecký útok na syrské Kurdy přiměl v posledních dnech premiéra Andreje Babiše k razantním výrokům. Nejdříve se při stém výročí vzniku armádního generálního štábu ptal, proč jsme do Sýrie neposlali „naše“ – patrně míněno alianční – vojáky. Dnes před odletem do Bruselu mluvil o potřebě vyjednat novou alianční smlouvu.
Severoatlantická smlouva je základním dokumentem NATO. Právě ona stanoví, že útok na jednoho ze členů Aliance chápe jako útok na všechny – a také třeba to, že rozhodnutí jsou v Alianci přijímána jednomyslně.
„Budeme si vůbec muset říct, jak to NATO chceme, protože já v rámci i tohoto tureckého problému jsem si četl tu smlouvu, je ze 4. dubna 1949, tak je otázka, jestli nenastal čas, aby evropské členské státy NATO si teda řekly, jestli v rámci NATO nechceme vyjednávat na nějaké nové smlouvě, protože zkrátka Spojené státy, Kanada a Turecko jsou mimoevropské,“ řekl doslova dnes ráno premiér Babiš.
Pronesl to mezi novináři ve Kbelích, odkud odlétal na jednání v Bruselu. Poměrně komorní kbelské letiště nabízí o něco méně formální prostředí než tiskové konference a veřejná vystoupení. Přesto ale není zřejmé, co premiér výrokem myslel.
Nabízí se více interpretací, jak premiér svá slova mínil. Nejlogičtější je ale úvaha, že v Babišově pojetí by evropští spojenci měli nalézt společnou řeč v tom, jak by smlouva měla vypadat, a pak v rámci NATO vystupovat jednotně.
Tlak na Turecko roste, zabrzdit je ale pro Erdogana složité
„Severoatlantická smlouva je stará 70 let a od té doby se změnilo dost věci. Evropské členské státy NATO by se měly zamyslet nad celkovou bezpečnostní koncepcí. Je potřeba o tom diskutovat – USA, Kanada a Turecko jsou členové, kteří jsou mimoevropští, a je potřeba o tom vést debatu. Ta smlouva neřeší spoustu věcí,“ reagoval na otázky Deníku N Babiš.
Premiér naznačil,
