Seriálový Rédl se v umakartové konspiraci bere až příliš vážně
Minisérie České televize Rédl, jejíž druhý díl má premiéru dnes večer, jde po stopách případu spojeného se špičkami StB těsně před rozpadem ČSFR. Originální námět a filmově nevytěžená doba však nevyvažují kostrbaté vypravěčství. Na to, aby byl Rédl syrovou kriminálkou, až příliš často ustřeluje k coenovské frašce.
Počátek 90. let minulého století byla doba převratných změn, ale také zvláštní bezčasí, kdy staré ještě neodešlo a nové teprve vznikalo. Sotva si polistopadová demokracie začala aspoň trochu „sedat“, rozkolísala ji tři roky po sametové revoluci další historická událost – řízený rozpad Československa. V tomto dějinném provizoriu musí pracovat poručík Rédl, který působí značně neukotveně i v soukromém životě.
Jedenáct dní před rozdělením ČSFR se mu pod rukama nečekaně zkomplikuje případ generála Ference, nejvyššího šéfa předlistopadové kontrarozvědky. Rédla však zádrhel v kauze, které se věnuje dva roky, ani blížící se Vánoce nijak nezbrzdí v tom, že se z čistě soukromé iniciativy vrhne do záhady zmizelého souseda. Během několika desítek hodin přijde na stopu dvěma vraždám a konspiraci s přebývajícími vlaky odvážejícími ruský armádní materiál z bývalé NDR.
Čtyřdílnou minisérii České televize Rédl natočil Jan Hřebejk podle scénáře zatím nepříliš zkušeného Mira Šifry. Ten se podílel na celovečerním filmu Rudý kapitán (2016), natočeném na základě knižní předlohy Dominika Dána. Rudý kapitán se odehrává pár měsíců před rozpuštěním federace, krouží kolem reliktů StB a ve svém středu má kriminalistu až nezdravě posedlého „svým“ případem. Šifra se tedy v Rédlovi vrací do prostředí, které má nastudované, a to doslova: scénář k seriálu napsal jako diplomovou práci na FAMU a pečlivými rešeršemi strávil dlouhé měsíce.
S faktografií v Rédlovi tedy může polemizovat jen expert, ale z dramaturgického hlediska scénář svůj školácký původ
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
