Budoucnost uhlí je problém hlavně pro politiky, až pak pro vědce

Takzvanou uhelnou komisi schválila vláda koncem července 2019. Má doporučit, co u nás dělat s těžbou a využitím hnědého uhlí a jak provozovat energetickou politiku státu v době, kdy svět kolem nás postupně přechází na nízkoemisní energetiku a kdy se začínají silněji projevovat dopady klimatické změny. Výsledky práce komise mají být známy do konce roku 2020. Dosah jejích doporučení může být značný. Proto jsme se sešli s profesorem Františkem Hrdličkou, abychom se dověděli, co bude v komisi prosazovat její téměř jediný člen z akademické sféry.

Pane profesore, kdy se Česká republika obejde bez uhlí?

Než vám na to odpovím, řeknu něco jiného. Jako student průmyslovky jsem pracoval v Jaslovských Bohunicích na stavbě první československé jaderné elektrárny. Nedostal jsem se ale na jadernou fakultu, skončil jsem tady na strojní fakultě, kde jsem to nakonec po letech dotáhl na děkana. Psal jsem diplomovou práci o nadkritickém parním kotli v době, kdy u nás taková zařízení nikdo neznal, z pozdější mám patent na speciální techniky spalování biomasy. S profesorem Koníčkem jsme pracovali na magnetohydrodynamickém generátoru, který převádí tepelnou energii přímo na elektrickou, nemá pohyblivé části.

To se někde používá?

Ne, protože se to ukázalo jako slepá ulička. S rozvojem zemního plynu se přešlo na paroplynový cyklus, který má prakticky stejnou účinnost a obejde se bez velmi vysokých teplot potřebných ke spalování uhlí.

Výborně, vraťme se k němu.

V mládí jsem byl u toho, když se uváděly do provozu téměř všechny ty parní elektrárny, které dnes odstavujeme. Takže myslím, že mám trošku širší přehled, než je běžně zvykem. Víte, když se ptáte na energetiku, musíte vždy začít tímhle (pokládá na stůl tabulky). To jsou data, která poskytuje ČR Mezinárodní energetické agentuře v Paříži. Říkají, kolik energie vyrobíme, z čeho, kolik jí spotřebujeme a kolik prodáme.

Tedy energetický mix. Ten je dobře známý. Ty grafy zahrnují jen elektřinu, nebo i teplárny?

Elektřina je základ. Pro výrobu tepla se používá jen asi patnáct procent spotřeby uhlí, všechno ostatní je elektřina. Podívejte, tady máte jádro, tady plyn, tady obnovitelné zdroje.

Musíte se ale dívat na produkci po měsících. V létě slunce svítí víc, v zimě málo. V prosinci 2018 jsme vyrobili z obnovitelných zdrojů jen 4,6 %, protože solární energie klesla skoro na nulu. Takže 12,2 % je zavádějící číslo. To je stejné, jako když paní Merkelová prohlásí, že za první pololetí měli 44 % produkce z obnovitelných zdrojů, a nedodá už, že v průměru za celý rok to bylo jen 37 %.

I to je hodně. V čem je rozdíl mezi námi a Německem? Proč to jde tam a tady ne?

Nemáme mořské mělčiny, šelfy, kde to hodně fouká. Účinnost využití větrných generátorů je na pobřeží Severního moře mnohem větší, než může být u nás.

Energetika je politika

V Bavorsku jsou podobné přírodní podmínky jako u nás, a přesto…

Bavorsko používá elektřinu vyrobenou na severu Německa, která jde tranzitem přes naše a polské sítě do přečerpávacích elektráren, jakou jsou Dlouhé stráně nebo obří rakouský Kaprun.

Německo přesto má přesně stanovený termín, kdy se bez uhelných elektráren obejde, je to rok 2038. Co my?

Tak se na to podívejte. Co použijete místo nich?

To se ptáme my vás…

Já bych slyšet chtěl od těch, kdo ty zdroje chtějí odstavit, co tam má být místo nich.

Jinými slovy, podle vás se Česká republika bez uhlí neobejde?

Státní energetická koncepce předepisuje útlum uhlí docela drsně, protože doly v severních Čechách budou končit. Tím pádem ale potřebujeme program, který ho nahradí. Zelení by chtěli vystačit se sluníčkem a větrem, ale kde je vezmou? Za dvacet let bychom především měli mít mnohem více jádra.

Čili počítáte s dostavbou Dukovan.

To není dostavba, to je jen náhrada