Deník N

Život v zemi, která neexistuje. Náhorní Karabach je i po třiceti letech obestřen zamrzlou válkou

Stěpanakert, hlavní město nikým neuznávané Republiky Arcach, dříve Náhorně-karabšské republiky. Foto: Monika Durajová
Stěpanakert, hlavní město nikým neuznávané Republiky Arcach, dříve Náhorně-karabšské republiky. Foto: Monika Durajová

V září oslavila Republika Arcach, dříve Náhorně-karabašská republika, své 28. narozeniny. Země, kterou neuznává žádný stát na světě, má za sebou krvavou válku, jejíž přítomnost nikdy úplně nevymizela. Jak vypadá hlavní město Stěpanakert dnes a jak se žije mladé generaci, narozené okolo 90. let, v neexistujícím státě s neustálou hrozbou konfliktu v zádech, která mileniály provází po celý jejich život?

Stěpanakert, hlavní město nikým neuznávané Náhorně-karabašské republiky, pro kterou se od referenda v roce 2017 používá oficiálně arménské označení Republika Arcach, na první pohled připomíná obyčejné provinční město jakéhokoli bývalého sovětského státu Zakavkazska.

Život zde, zdá se, poklidně plyne pro všech jeho 55 tisíc obyvatel. Běžné odpoledne pracovního dne v září, kdy teploty ještě pořád připomínají končící léto, vyláká ven školáky i mladé pracující.

Na druhý pohled však tady něco nehraje; ti mladí pracující, co korzují v civilu ulicemi Stěpanakertu, jsou ve většině případů ženy. Mladí muži jsou k vidění hlavně ve vojenských uniformách. Malé připomenutí, že Stěpanakert není běžné provinční město. Náhorně-karabašská republika letos vstoupila do 31. roku konfliktu, ve kterém proti sobě stojí Arménie a Ázerbájdžán. Mezinárodní komunita pro něj používá označení zamrzlý. Válka oficiálně není, ale mír taky ne.

Děti na ulici ve Stěpanakertu. Foto: Monika Durajová

Válka o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem patří ke konfliktům 90. let. Jak Arménie, tak Ázerbájdžán si na region kladou historický nárok, reálné vyostření sporů však spadá až do 20. století.

Vyhlášení nezávislosti obou zemí v roce 1918 po rozpadu Osmanské říše i ruského impéria provázely neshody ohledně určení hranic. Jedním z ohnisek problémů byla i právě oblast Náhorního Karabachu. Poté, co obě země obsadila Rudá armáda, přičlenili Sověti Karabach v roce 1921 k Ázerbájdžánu jako autonomní oblast, ve které však většinu tvořili Arméni.

Mapa Náhorního Karabachu: Deník N

Po relativně klidných 60 letech se

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější