Deník N

V klidu pije čaj, protože věří, že není určen k likvidaci: „Rusko vraždí jen za tří podmínek.“

Jurij Felštinskij je americký historik ruského původu, který se proslavil spoluprací s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem zavražděným v roce 2006 v Londýně. Foto: archiv J. Felštinského
Jurij Felštinskij je americký historik ruského původu, který se proslavil spoluprací s bývalým ruským agentem Alexandrem Litviněnkem zavražděným v roce 2006 v Londýně. Foto: archiv J. Felštinského

Vraždy to nebyly ledajaké – byly velmi rafinované, kruté a efektní. Jurij Felštinskij o nich ví hodně. Přesto se nebojí, že by ho někdo mohl otrávit, tak jako přesně před třinácti lety jeho přítele Alexandra Litviněnka. Nebo řadu dalších známých, kteří zemřeli často za velmi podezřelých okolností za hranicemi Ruska, ve chvíli, kdy už si mysleli, že jsou v bezpečí. Doktor filozofie Felštinskij je ovšem přesvědčen, že nepatří ani do jedné ze tří kategorií lidí, na kterých ruské tajné služby zkoušejí nejrozmanitější způsoby zabíjení.

Když si někdo přečte vaši knížku FSB vyhazuje Rusko do vzduchu, možná z toho do konce života nebude klidně spát. Vy spíte dobře?

S ohledem na věk – ano. Jiná věc je, že většinou ve chvíli, kdy knihu vydám, udělám tečku doslova i v přeneseném smyslu slova. Jenže s knihou FSB vyhazuje Rusko do vzduchu to bylo úplně jiné. Udělali jsme tečku, vydali celé dílo – v Rusku v srpnu 2001 jako speciální přílohu listu Novaja gazeta – a v tu chvíli najednou teprve všechno začalo.

Proč by čtenář měl věřit všemu, co v knize tvrdíte? Některé sekvence připomínají spíš konspirologické pojednání než dokázaná fakta…

Uplynulo přesně dvacet let od chvíle, kdy v Moskvě v září 1999 explodovaly obytné domy. Této události byla kniha věnována. Za celou tuto dobu se neobjevily žádné důkazy, které by rozporovaly naši teorii a vyvracely naše tvrzení. Dokonce i samotná Federální služba bezpečnosti (FSB) připouští, že do zářijových teroristických útoků v roce 1999 nebyl zapojen ani jeden Čečenec. Přitom druhou válku v Čečensku zahájila Moskva právě jako odpověď na tyto útoky.

Na moskevské útoky navazuje rjazaňská kauza, kterou podrobně popisujeme v naší knize. Šlo o pokus FSB vyhodit do povětří další dům, tentokrát v Rjazani. Pokus, který se podařilo překazit.

To je ale dodnes případ zahalený velkým tajemstvím…

Stalo se to brzy ráno 23. září 1999. V týž den zahájilo ruské letectvo bombardování čečenské metropole Grozného, což měla být reakce na tento útok. Jenže zřejmě se informace o tom, že „teroristický útok“ byl včas odhalen a „teroristi“ zatčeni místní policií, nedostala tam, kam měla. Když „teroristé“ při zatýkání vytáhli průkazky příslušníků ústřední (moskevské) správy FSB, vláda najednou v panice prohlásila celou akci za „cvičení“.

To ovšem znamenalo, že ruské letectvo bombarduje Čečensko proto, že FSB v Rjazani pořádala jakési cvičení. Kdy a kde byla ve světové historii vyhlášena válka kvůli cvičení vlastních tajných služeb?

4. až 16. září 1999 se v Ruské federaci stala série teroristických útoků. Bomby explodovaly v Bujnaksku, Moskvě a Volgodonsku. Celkem zahynulo 307 lidí, 1700 bylo zraněno.

Podle oficiálních ruských zdrojů stáli za útoky kavkazští rebelové. Později bylo několik z nich odhaleno, a dokonce odsouzeno, někteří byli zabiti během vojenské operace ruských ozbrojených sil v Čečensku.

Teroristické útoky byly vedením Ruské federace a především tehdejším premiérem a později prezidentem Vladimirem Putinem uváděny jako hlavní důvod tzv. druhé čečenské války, která definitivně ukončila separatistické snahy severokavkazských republik a ustanovila v nich Kremlu loajální režimy.

Je ale tohle skutečně nezvratný důkaz účasti FSB na tomto a dalších teroristických činech?

Hlavní důkaz toho, že naše verze je správná, nám dodala ruská vláda v roce 2006, když 1. listopadu v Londýně otrávila mého spoluautora knihy Blowing up Russia (česky by měla vyjít v příštím roce pod názvem Rusko v plamenech, pozn. red.) Alexandra Litviněnka radioaktivním jedem polonium-210.

V Rusku se nikdy nevraždí za pomluvu. V Rusku se vraždí za pravdu.

Vzpomínáte si na den, kdy jste se s Alexandrem Litviněnkem viděli naposledy?

Bylo to přesně před 13 lety – 13. října 2006 v 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rusko

V tomto okamžiku nejčtenější