Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vyhnanci „ve vlastní zemi“. Čtyřicetimilionový národ Kurdů měl za celou historii vlastní stát ani ne rok

V západních zemích žije dle odhadů asi 1,5 milionu Kurdů, asi polovina z nich v Německu. A svou podporu nezávislému Kurdistánu dávají hlasitě najevo. Foto: ČTK/AP
V západních zemích žije dle odhadů asi 1,5 milionu Kurdů, asi polovina z nich v Německu. A svou podporu nezávislému Kurdistánu dávají hlasitě najevo. Foto: ČTK/AP

Komentář Davida Procházky: Současná situace Kurdů, po několika letech bojů s takzvaným Islámským státem (IS), je temnou skvrnou na svědomí nejen USA, ale celého Západu. Prohlášení Donalda Trumpa o tom, že Kurdové také nepomohli v Normandii, je buďto znakem čirého pomatení mysli, nebo fundamentální neznalostí dějin. Ať tak či onak, stažení jednotek americké armády dalo jasnou zelenou turecké invazi. A co bude dál?

Téměř všechny odborné publikace se v rámci definice a vymezení Blízkého východu jako regionu odkazují na heslo „blízkých východů je tolik, kolik výzkumníků“. Možná ještě trefněji celou situaci zachycuje Tim Marshall, když se ve svém bestselleru Vězni geografie ptá: „Uprostřed čeho? Na východ odkud?“ („The middle of what? East of where?“)

Blízký východ je jednoduše komplikovaným organismem, se kterým si ani přední odborníci mnohdy neví rady. A o to méně si s ním ví rady světoví státníci, kteří místo vyhodnocování odborných analýz nutně musejí konat politicky. Jak je vidět na současné situaci Kurdů, právě tato rozhodnutí stojí stovky životů a „na triku“ je má mimo jiné i administrativa Donalda Trumpa. Nutno dodat, že se bavíme o pár prvních dnech po invazi, bez domýšlení dalších důsledků pro stabilitu celého regionu.

Aby bylo možné současnou pozici Kurdů pochopit, je důležité si uvědomit fakt, že to, jak vidíme Blízký východ na dnešní politické mapě, je vlastně jen výsledkem evropského kolonialismu po rozpadu Osmanské říše. Vznik francouzských a britských záborů, společně se vznikem Íránu či Saúdské Arábie, rozdělil společnosti, kmeny a klany napříč celým regionem. Mnohé skupiny obývající daný prostor, ať již k sobě navázané etnicky, nábožensky, či jakkoliv jinak, se najednou ocitly v odlišném státním celku (pokud bychom tak koloniální mandáty mohli nazvat).

Kurdové se tomuto příběhu částečně vymykají tím, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější