Deník N

Vítěz je vlastně jistý, teď jde o to, jak moc vyhraje. Polsko rozhoduje v klíčových volbách

Polské volby. Foto: Markéta Boubínová, Deník N
Polské volby. Foto: Markéta Boubínová, Deník N

Po čtyřech letech dnes Poláci volí jak 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, tak i 100 senátorů. Řada politologů i komentátorů se shoduje na tom, že se jedná o klíčové volby, možná nejzásadnější od roku 1989. S velkým náskokem podle předvolebních průzkumů vede vládní Právo a spravedlnost (PiS), které ale Evropská komise obvinila z porušování vlády práva. Důvodem je především reforma polského soudnictví, kterou na nátlak EU Polsko zatím zpomalilo, lídr PiS Jarosław Kaczyński se ale netají tím, že v případě vítězství ve volbách bude v reformě pokračovat.

Už v sedm hodin ráno se otevřely dveře polských volebních místností. Zhruba 30 milionů voličů volí pouze jeden den, volební místnosti se ale zavírají až v devět hodin večer. Krátce poté by měly být známy první odhady výsledků. Oficiální výsledky by měly být až zítra nebo v úterý.

Polský volební systém

Na rozdíl například od České republiky Poláci volí zároveň horní i dolní komoru parlamentu. Síla je na straně Sejmu, a o ten především v této bitvě jde. Jak PiS, tak opozice se snaží získat většinu 231 mandátů, o čemž rozhodne schopnost jednotlivých stran aktivovat co nejvíce svých voličů. V Polsku se totiž dlouhodobě volební účast pohybuje pouze kolem 50 %. Hlavní opoziční strany sice tentokrát nekandidují ve společné koalici jako v květnových europarlamentních volbách, stojí ale stále společně proti Právu a spravedlnosti, a pokud by se jim dohromady většinu získat podařilo, utvořily by vládní koalici. Deníku N to potvrdil i Rafał Gronicz, zhořelecký starosta z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma: „Ty ostatní strany (Levice a polští lidovci – pozn. red.) jsou tolerantní, dovedu si to představit.“

Ve volbách do Sejmu se v Polsku (stejně jako například v České republice) používá tzv. D’Hondtova metoda, což je poměrný volební systém přepočítávající hlasy voličů na mandáty způsobem, který výrazně zvýhodňuje strany s největším počtem hlasů. Když totiž některá ze stran nepřekročí pětiprocentní kvórum nutné pro vstup do Sejmu (popř. osmiprocentní, které je hranicí pro koalice), o to větší je pak mandátový „bonus“ pro stranu s nejvyšším počtem hlasů.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější