Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Od velkého třesku k planetám. Nobelova cena letos náleží astronomům

Takhle by planeta Dimidium mohla vypadat – jako menší Jupiter. Jde o kresbu, fotografii jen tak mít nebudeme. Obr.: European South Observatory
Takhle by planeta Dimidium mohla vypadat – jako menší Jupiter. Jde o kresbu, fotografii jen tak mít nebudeme. Obr.: European South Observatory

Nobelovu cenu za fyziku letos získali tři astronomové – dva za objev exoplanet, třetí za pohled do mnohem větších hlubin vesmíru, až k jeho samotnému počátku.

Planety jiných hvězd dlouho pokládali astronomové za principiálně nezjistitelné. Důvodem je obrovská, nepředstavitelná vzdálenost, která nás dělí i od těch nejbližších hvězd. Postupem času se však podařilo vyvinout nepřímé metody pozorování, umožňující odhalit planetu, přestože není pozorovatelná opticky. Tak byly objeveny a potvrzeny první exoplanety. Dnes už můžeme některé i „vidět“ extrémně výkonnými teleskopy – zpravidla umístěnými na oběžné dráze Země –, které dokážou zachytit i to nepatrné množství světla, jež se od vzdálené planety odráží: Nepřímé metody však zůstávají základní pozorovací technikou.

Nejčastěji se při nich sleduje kolísání pohybu hvězdy. Když říkáme, že planety v naší Sluneční soustavě obíhají kolem Slunce, není to úplně přesné. Ve skutečnosti rotují – ve shodě s Newtonovými pohybovými zákony – kolem společného těžiště soustavy Slunce-planety. To se nachází blízko Slunce, ale mimo ně. Kolem tohoto společného těžiště obíhá i Slunce samo a totéž platí o každé hvězdě, jež má planety.

Drobný dodatečný pohyb hvězdy se dá měřit prostřednictvím spektrálního posuvu: když se něco vůči nám pohybuje, mění to maličko barvu v souladu s tzv. Dopplerovým efektem: když se k nám objekt blíží, posouvá se (zdánlivě!) frekvence jeho světla k fialové, když se vzdaluje, pak zas k červené, tedy k nižší frekvenci. (Ze stejného důvodu slyšíme změnu tónu sirény projíždějícího auta, i když z pohledu řidiče houká siréna pořád stejně.) A přesné proměření změny spektra prozradí hodně o neviditelných planetách. Vypadá to trochu neuvěřitelně, ale tohle dnešní astronomie opravdu dovede.

Michel Mayor a Didier Queloz, dva švýcarští astronomové, neobjevili první exoplanetu vůbec, tato zásluha

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější