Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Turci vidí Západ jako spojence, který zradil a zradí znovu, říká politoložka

Lidé zpovzdálí sledují zkázu arabsko-kurdského města Ras al- Ajn na syrsko-tureckých hranicích, ze kterého utekli před tureckou invazí. Foto: Rodi Saíd, Reuters
Lidé zpovzdálí sledují zkázu arabsko-kurdského města Ras al- Ajn na syrsko-tureckých hranicích, ze kterého utekli před tureckou invazí. Foto: Rodi Saíd, Reuters

Turecká invaze do Sýrie je většinou Turků přijímána jako jediné možné řešení svízelné situace, ve které se země ocitla. Západ selhal a zůstali jsme zase sami, myslí si podle politoložky Lucie Tungulové, odbornice na Turecko, jak stoupenci, tak odpůrci prezidenta Erdogana. Poslední kapkou bylo prohlášení prezidenta USA Trumpa o stahování amerických vojáků ze země. Turci vytáhli na jih. Zbývalo jim vůbec něco jiného?

Odhodlal by se turecký prezident Erdogan k invazi do severní Sýrie, kdyby americký prezident Donald Trump nevyhlásil stahování svých vojáků z oblasti?

Myslím, že ne. Turecko by neriskovalo střet s Američany, nedej bože zastřelení jediného amerického vojáka. Erdogan navíc veřejně tvrdí, že svůj krok konzultoval s OSN, s Francií, Británií i Ruskem. Nakonec i NATO opatrně do Turecka vzkázalo, aby zásah nebyl nepřiměřený. Nevyslovilo žádný ostrý odsudek. Proto ani turecká společnost, včetně té prozápadní části, nevnímá vstup turecké armády na syrské území jako nějaký velký konflikt se Západem, ale spíš logický důsledek postoje Západu vůči tureckým problémům.

Například Kurdům?

Opakovaně upozorňovali, že vnímají Kurdy jako problém, že je třeba ho nějak řešit. Trump pro to vyslovil dokonce pochopení, když řekl, že je třeba rozumět strategickým zájmům Turecka. Vždyť nakonec Sýrie uvádí dodnes na některých mapách tureckou provincii Hatay, která byla na základě referenda v roce 1939 připojena k Turecku, jako součást Sýrie. Takže Ankara se velmi bojí o svou územní celistvost a v Turecku je to vnímáno extrémně citlivě. Dodnes Turci řeší staré křivdy. Například to, že Západ byl a je spojenec, který ale zradil a kdykoliv může zradit znovu.

Není to trochu schizofrenie?

Ano. Turecko vidí svou budoucnost na Západě, ale zároveň cítí, že se Západu nedá věřit. Celý příběh turecké nezávislosti je o zradě – Turky v jejich očích zradili v historii Arabové, Francie, Británie, úplně všichni. Jediným přítelem Turka je Turek. A v něčem mají pravdu.

Takže v tomto smyslu vnímají i tažení prezidenta Erdogana do Sýrie?

Erdogan vystupuje jako silný lídr, který umí rázně řešit problémy, který se nikoho nebojí (což není tak úplně pravda, protože se bojí ruského prezidenta Putina). A najednou má tento vůdce

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější