Deník N

Jak orchestry schovaly předsudky za záclonu a proč nemáme dirigentky

Zakrytí hráče mělo zamezit vlivu osobních známostí, které do té doby hrály v procesu nabírání hráčů zásadní roli. Kdo mohl tušit, že to pomůže ženám, jež do té doby kvůli předsudkům neměly šanci přijímacím řízením projít? Foto: Jan Střecha
Zakrytí hráče mělo zamezit vlivu osobních známostí, které do té doby hrály v procesu nabírání hráčů zásadní roli. Kdo mohl tušit, že to pomůže ženám, jež do té doby kvůli předsudkům neměly šanci přijímacím řízením projít? Foto: Jan Střecha

Dívat se na koncerty slavných světových orchestrů je jiné než je pouze poslouchat. Síla a energie, které z orchestru sálají, jsou totiž vidět a prožitek z hudby zesilují. Zatáhnou vás dovnitř, upoutají vaši pozornost a donutí k soustředění.

Jenže když se díváte, můžete si lecčeho všimnout. Nelze přehlédnout, že v orchestrech hrají většinou muži, ale je také pravda, že poměr mužů a žen se postupem času mění. Když si pustíte YouTube a najdete si třeba Gershwinovu Rapsodii v modrém, kterou v roce 1976 provedla Newyorská filharmonie, nespatříte jedinou ženu. Možná se mezi pány v oblecích krčila jedna či dvě hráčky, ale na videu nejsou vidět. Nahrávka Chicagského symfonického orchestru z roku 1990 ukazuje, že Musorgského Obrázky z výstavy tenkrát pomáhalo provést asi patnáct hudebnic. A konečně na záznamu Brahmsovy třetí symfonie v provedení Newyorské filharmonie z roku 2017 uvidíte, že zhruba polovinu orchestru tvořily ženy.

Nemusíte být zrovna sociální vědec, abyste pojali podezření, že počty žen v symfonických orchestrech rostou. A podezření lze ověřit pomocí statistik.

Mezi lety 1970 a 1996 se zvedl poměr žen v pěti nejprestižnějších amerických orchestrech z pěti na pětadvacet procent a v současné době je v nejlepších severoamerických orchestrech čtyřicet procent žen. V posledních padesáti letech tedy počet žen vzrostl osmkrát. Jak se to mohlo stát?

Mezi odbornou veřejností víceméně panuje shoda na tom, že výrazný nástup žen do symfonických orchestrů není jen důsledkem tzv. přirozeného vývoje, tedy tajemného procesu, typického pro západní společnost, ve kterém hraje roli demokratizace společnosti a emancipace žen.

Významná studie ekonomek Claudie Goldinové a Cecilie Rouseové přinesla důkazy o tom, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější