Deník N

Nobelova cena za medicínu: jak si buňky řídí dodávku kyslíku

Červená krvinka, náklaďák plný kyslíku. Na obrázku ji však vidíte už vyloženou, jak jede zpět do plic, což se pozná dle barvy. Obr.: Wikimedia
Červená krvinka, náklaďák plný kyslíku. Na obrázku ji však vidíte už vyloženou, jak jede zpět do plic, což se pozná dle barvy. Obr.: Wikimedia

Že při nedostatku kyslíku roste produkce červených krvinek, to vědci vědí zhruba od roku 1880. Proč se to přesně děje, to odhalila až trojice letošních nobelistů.

Odkud berou naše buňky energii? Spalují potravu, což není metafora, ale přesný popis procesu: základem života je skutečně chemická reakce totožná s hořením. Ke každému spalování potřebujete palivo a okysličovadlo. Palivem v našich buňkách je glukóza, okysličovadlem kyslík.

Když dýcháme, krev se v plicích sytí kyslíkem. Ten se váže na hemoglobin obsažený v červených krvinkách (neboli erytrocytech). Obíhající krev pak zásobuje kyslíkem celé tělo. Když se krev do plic vrací, je o kyslík ochuzená, a proto má jinou barvu. Klíčovou složkou hemoglobinu je železo, protože umí kyslík jak snadno navázat, tak snadno pustit.

Znáte to, jestli někdy topíte v kamnech: když se má oheň víc rozhořet, musíte víc otevřít přívod vzduchu. A naopak. Buňky také někdy potřebují kyslíku méně, jindy více. Například při velké fyzické námaze je potřeba do příslušných svalů dopravit víc kyslíku než obvykle, i na dočasný úkor zásobování jiných částí těla. Tělo také reaguje na větší nadmořskou výšku, kde je kyslíku méně: vynahradí to zrychlením jeho přísunu. Proto sportovci rádi trénují ve vysokých horách, jejich tělo se tam při fyzické zátěži naučí produkovat více červených krvinek. Průměrná životnost erytrocytu je asi čtyři měsíce a v tom je vtip

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější