Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Proč Kovy odmítl Kellnera, na co může dojet Babiš a metál pro Saudka

Koláž vydání Enka. Ilustrační foto: Deník N
Koláž vydání Enka. Ilustrační foto: Deník N

Pieta za Karla Gotta bude až v pátek, takže se ve veřejném prostoru aspoň na pár dní otevírá prostor i pro další témata. To nejzajímavější z víkendové i pondělní produkce Deníku N vybral Jan Pavec.

Nejbohatší Čech Petr Kellner je čím dál aktivnější ve své domovské zemi. Aktuálně jeho finanční skupina PPF založila nadaci, která má „rozvíjet dialog a občanskou společnost s důrazem na konzervativní hodnoty a svobodu“. Účast na projektu Kellnerův tým nabízel i známému youtuberovi Kovymu, ten ale odmítl. Přečtete si v textu Jakuba Zelenky, proč se tak rozhodl.

O tom, jak Andrej Babiš se svým marketingovým týmem luxuje tradiční bašty české levice, se toho napsalo už více než dost. Nový zajímavý pohled ale přináší Honza Tvrdoň v rozhovoru s olomouckým politologem Jakubem Lyskem. Levice totiž ztrácí nejvíce na hranicích jednotlivých krajů – tyto obce se vylidňují, mají problémy s nezaměstnaností a exekucemi. Popisuje také, proč je Vysočina například proti Ústeckému kraji odolnější vůči populismu, i když také určitě nejde o nejbohatší oblast Česka. A také, co nakonec může u voličů zlomit vaz Andreji Babišovi.

Mezi lidmi, kteří na konci října dostanou vyznamenání od prezidenta, bude i Jan Saudek. Slavný fotograf tuto informaci potvrdil Deníku N. „Přijel se zeptat, jestli jsem ochoten vyznamenání přijmout v případě, že mi ho budou chtít udělit. Řekl jsem, že ano. Teď o víkendu už jen volali s dotazem, kam mi mají poslat pozvánku a instrukce,“ řekl Saudek Renatě Kalenské.

Česká obezřetnost vůči technologiím z Číny trvá. Pražské Letiště Václava Havla vyloučilo z výběrových řízení za sedm milionů korun firmy Huawei a ZTE. Podrobnosti přináší Lukáš Prchal.

Smrt Vlasty Chramostové vyvolala veřejnou diskusi o tom, jestli by i ona, podobně jako se to plánuje u minulý týden zemřelého Karla Gotta, neměla mít pohřeb se státními poctami. Její přítelkyně z disentu Petruška Šustrová si myslí, že by se neměl vypravit nikomu z nich. Takové obřady by se měly omezit jen na politiky, řekla v rozhovoru s Barborou Janákovou.

Vidět celý svět

Lidský život je moc krátký na to, abyste ze světa viděli všechno. Štefan Polakovič se tomu ale minimálně přiblížil, když navštívil všechny země světa. V rozhovoru s Karolem Sudorem popisuje, jak mu tenhle cestovatelský výkon změnil náhled na svět: „Rovnost šancí ve světě neexistuje, obrovské rozdíly jsou ve vzdělání. Vícekrát se mi stalo, že jsem narazil na lidi, kteří neuměli psát ani číst, natož počítat. Kolikrát jsem si něco koupil a vrátili mi více peněz, než jsem jim dal, protože neznali čísla. Vždy, když jsem jim ty peníze vracel, bylo mi jich líto, protože mi bylo jasné, že nemají šanci žít lepší život.“

Ten příběh má ve velšském přístavním městě Swansea i po téměř čtyřiceti letech pověst obskurní lokální absurdity. Navzdory odporu obyvatel totiž místní radní kvůli „dekadentnosti“ zakázali ve zdejších kinech promítat film Život Briana od britské komediální skupiny Monty Python. V druhém největším velšském městě se kolem toho strhla slušná mela a obě strany přitom – překvapivě – používaly přirovnání k Adolfu Hitlerovi. Absurdní lokální taškařici při padesátiletém výročí od prvních skečů Monty Pythonů z archivu místních novin vytáhla britská dopisovatelka Deníku N Dominika Píhová.

Piráti chtějí dostat auta pryč z přeplněného centra Prahy. Podle radního pro dopravu Adama Scheinherra za to může i láce parkování, které rezidenty prvního obvodu stojí tři koruny za den. Receptem ale nemá být ani tolik jeho zdražování jako kvalitnější hromadná doprava a záchytná parkoviště na okrajích Prahy, kde by auta zůstávala. Infrastruktura je ale v tuto chvíli nedostatečná prakticky v každém aspektu. Zmiňovaná parkoviště jsou schopná pojmout pouhé procento všech vozů, které denně do hlavního města vjedou. Situaci popsal Prokop Vodrážka.

Polský moderátor televizní talkshow Mariusz Szczygiel měl na začátku tisíciletí po materiální stránce všechno, co si mohl přát. Koupil byt sobě i rodičům. Ale kolegové z médií už ho považovali za někoho, koho už novinařina nezajímá, a sám se bál, že se k psaní už nikdy nedokáže vrátit. Pak z televize odešel a narazil na příběh Marty Kubišové. Od té doby se stal velkým vypravěčem o Češích pro Poláky a koneckonců i pro samotné Čechy. U příležitosti českého vydání jeho nové knihy ho zpovídala Renata Kalenská.

Hlavně jako snahu pomoci italské vládě v domácím souboji s představiteli krajní pravice hodnotí lidé z bruselského zákulisí aktuální návrh na dobrovolné přijímání lidí zachráněných ve Středozemním moři. Jenže proti němu se staví nejen tradičně země visegrádské čtyřky, ale také jinak solidární země jako Nizozemsko nebo Švédsko. (Ne)podporu nového plánu v kuloárech unijních institucí zachytil spolupracovník Deníku N Filip Nerad.

Jakub Zelenka dovyprávěl zajímavou část příběhu o tom, jak Rusové financovali přes firmu se sídlem na pražském Václavském náměstí pučisty z Černé Hory. Jednou z jeho klíčových postav je totiž jeden ze světově nejúspěšnějších politických konzultantů Aron Shaviv. Jeho firma se mimo jiné podílela i na prezidentské kampani současné slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Dvacet tisíc exekucí ročně řeší exekutorský úřad pro Prahu-východ pod vedením Marcela Smékala. Sídlí přitom v budově v pražské Michli, která patří jeho velkému klientovi. Vymáhá pohledávky pro společnost Český inkasní kapitál, která má nakoupené dluhy zhruba za půl miliardy korun. Exekutoři by přitom podle zákona měli být vůči věřitelům nezávislí. Že to tak v praxi velmi často nefunguje, prokazuje na dalším ze série podobných případů Honza Moláček.

Právo klopýtá za překotným technologickým vývojem, podle Petra Koubského je ale otázkou, jestli nenastal čas na radikální řešení. Stále více se totiž rozevírají nůžky mezi evropskou a americkou regulací. Petr ve svém textu popisuje aktuální dění ve sporech mezi Evropskou unií a nadnárodními internetovými firmami.

Letošní atletické mistrovství světa pro českou výpravu nebylo moc úspěšné, poprvé za mnoho let totiž nedokázala přivézt ani jednu medaili. A alespoň co se týče počtu diváku nebylo potěšující ani pro pořádající Katar, tribuny Chalífova stadionu totiž zely prázdnotou. Nepomohlo ani to, že se lístky začaly rozdávat zdarma. Důvody v rozhovoru s Davidem Janeczkem vysvětluje komentátor České televize Michal Dusík.

Co najdete v úterním Deníku N:

  • rozhovor s Janem Saudkem o státním vyznamenání
  • proč může vzácný obraz skončit v zahraničí
  • jak se černá Ostrava mění v zelené město ajťáků
Titulní strana tištěného Enka v úterý 8. října 2019.

Co se objevilo jinde

Spolupracovnice deníku Financial Times Joanna Hosaová radí Britům, jak se mají opravdu připravit na brexit bez dohody. Polka žijící v Londýně využívá svých zkušeností z časů komunismu. Pokud někde Brit uvidí frontu, měl by se do ní hned postavit. A když dojde toaletní papír? I na to dostanou ostrované od svých spoluobčanů z Polska dobrou radu…

Tohle je sice starší, ale znepokojující podívaná. Světový fond na ochranu přírody ve své kampani z roku 2008 znázornil ohrožená zvířata v tolika pixelech, kolik jich na světě v té době zbývalo. V Notesech se obvykle zabýváme hlavně aktuálními věcmi. Ale tahle kampaň, která na sociálních sítích opět vyplavala díky úspěšnému příspěvku na Redditu, je po jedenácti letech ještě aktuálnější a těch pixelů bude ještě méně.

PPF jsme začali, PPF skončíme. Server Alarm upozornil, že úvěrová společnost Home Credit z této skupiny se stala hlavním partnerem Univerzity Karlovy. To by mělo znamenat nejen finanční pomoc, ale i spolupráci na vědeckých a výzkumných programech. Tak možná páni z Home Creditu sinoložce Olze Lomové vysvětlí, jak to s tou Čínou doopravdy je.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější