Deník N

Čechy nerozděluje Gott ani Chramostová, ale Babiš a Hrad

Karla Gotta se okamžitě po jeho smrti zmocnil Andrej Babiš s dravostí, kterou celý život projevoval při rozšiřování svého koncernu o další a další firmy. Foto: ČTK
Karla Gotta se okamžitě po jeho smrti zmocnil Andrej Babiš s dravostí, kterou celý život projevoval při rozšiřování svého koncernu o další a další firmy. Foto: ČTK

Komentář Jana Moláčka: Těžko si představit, že by Karel Gott nebo Vlasta Chramostová měli tak zavilé odpůrce, aby se stali bezprostředně po svém odchodu terčem nepietních, odmítavých, někdy až urážlivých reakcí. Ty přesto zazněly. Proč? Protože je to přesně tento kolaps veřejné diskuse, co potřebují a cíleně vyvolávají politici, kteří se díky němu dostali k moci.

Představme si na chvíli, jak by vypadalo posledních pár dnů, být Česko stále normální zemí, kterou její prezident a premiér nezatahují do nesmyslných a kontraproduktivních kulturních válek.

Po zprávě o úmrtí Karla Gotta i Vlasty Chramostové by veřejní činitelé napsali na sociální sítě soustrastné statusy, v médiích by vyšly nekrology, televize by změnily program a zařadily vzpomínkové koncerty a filmy. Premiér by se diskrétně spojil s pozůstalými, vyslovil by jim soustrast i osobně, a zeptal se, jakým způsobem může vláda přispět k důstojnému rozloučení.

Soustrastných projevů by byly plné i sociální sítě. Ti, komu hudba Karla Gotta či herectví Vlasty Chramostové nic neříkaly, by se starali o své věci. V případě Karla Gotta by truchlících jistě bylo násobně víc, nad čímž by se ale vzhledem k jeho postavení veškerým měřítkům se vymykajícího fenoménu české popkultury nikdo nepozastavoval.

Za pár dnů by vláda oznámila, na čem se dohodla s pozůstalými. Konaly by se dva důstojné pohřby, prezident by na oba přišel nebo poslal věnec a život by šel dál.

Střih, konec snění, návrat do reality dnešního Česka. Ta bohužel nemá s důstojností společného vůbec nic. Smrt dvou kulturních osobností se stala dalším bojištěm, jejich životní zásluhy i selhání municí, tábory jejich obdivovatelů nesmiřitelnými bitevními oddíly. Úplně nesmyslně, zbytečně a ke škodě všech.

Opravdu ke škodě všech? Ne tak docela.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

V tomto okamžiku nejčtenější